Sedmadvacetičlenný blok se neshodne na tom, zda je účelné nákupy ruské ropy zakazovat v situaci, kdy může takový krok ovlivnit zhruba 27 procent jeho dovozu. Některé vnitrozemské rafinerie jsou přitom zcela závislé na dodávkách ruské ropy systémem potrubí.

V unii nejvíce ruské ropy nakupuje Německo, důležitým odběratelem je ale i Nizozemsko, které zároveň funguje jako důležitý obchodní uzel pro evropský trh. Právě tyto dvě země nejčastěji varují před ukvapenými závěry, které by mohly přispět k ještě výraznějšímu růstu cen energií a které by mohly způsobit, že některé evropské rafinerie bude nutné odstavit.

Proti zákazu dovozu energetických surovin z Ruska se postavilo Maďarsko, zatímco Bulharsko už avizovalo, že pokud EU takový zákaz schválí, bude Sofia zřejmě usilovat o to, aby dostala ze zákazu výjimku.

Zatímco politická debata na toto téma pokračuje, někteří odběratelé v Evropě se ruské ropy vzdali dobrovolně. Mají obavy, že kdyby to neudělali, uškodilo by to jejich pověsti. Nehledě na to, že za určitých okolností by pro ně další nákupy ruské ropy mohly znamenat i právní důsledky.

Evropské rafinerie, které pokračují v nákupech ruské ropy, jsou většinou v částečném vlastnictví ruských firem. Případně jsou závislé na dodávkách ropy sítí potrubí z Ruska.

Mimo EU dál nakupují ruskou ropu země, které odmítly kritiku Ruska za jeho invazi na Ukrajinu. Je to například Čína, ale i demokratická Indie. Turecko, které se nabídlo jako prostředník v jednáních mezi Moskvou a Kyjevem, také nemá v úmyslu nákupy ruské ropy ukončit.

Ruskou ropu nadále odebírá i největší polská rafinerská společnost PKN Orlen, a to pro své rafinerie v Litvě, Polsku a České republice. Firma avizovala, že se připravuje na to, aby mohla tyto nákupy zcela zastavit.

Maďarská ropná skupina MOL odebírá ruskou ropu ropovodem Družba a nemá v plánu na tom něco měnit. Budapešť dala už dříve najevo, že sankce na ropu a zemní plyn z Ruska neschvaluje. MOL provozuje tři rafinerie, a to v Maďarsku, na Slovensku a v Chorvatsku.

Evropská unie začne v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu urychleně pracovat na naplnění zásobníků s plynem, aby měla odpovídající zásoby na příští zimu. Sedmadvacítka také ve snaze omezit další růst cen přichystá společné nákupy zemního plynu či vodíku.

Podle návrhu závěrů summitu se na tom ve čtvrtek v Bruselu chystají shodnout prezidenti a premiéři členských zemí, kteří rovněž chtějí potvrdit plán na co nejrychlejší odbourání závislosti na ruském plynu, ropě a uhlí. Konkrétní časový horizont však patrně nestanoví.

Cena ropy se po invazi ruských vojsk na Ukrajinu výrazně zvýšila. Severomořský Brent se nyní prodává kolem 115 dolarů za barel, bezprostředně po invazi ale jeho cena vystoupila až nad 130 dolarů. Před invazí se pohybovala kolem 95 dolarů a například na začátku pandemie před dvěma lety přechodně spadla k 20 dolarům za barel.