Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Přes 70 procent nákladů olympijských her pokrývají vysílací práva

Olympijské hry, ilustrační foto
Olympijské hry, ilustrační foto
Foto: pexels.com

Pořádání olympijských her již dávno není levnou záležitostí. Náklady na uspořádání této největší sportovní akce se v uplynulých letech pohybovaly v miliardách dolarů. Poslední zimní olympijské hry v jihokorejském Pchjongčchangu v roce 2018 stály 12,9 miliardy dolarů. Rozpočet zimních olympijských her, které začnou 4. února v Pekingu, činí podle čínských oficiálních údajů zatím necelé čtyři miliardy dolarů.

Letni olympiáda v roce 2008 ale například stála Čínu 44 miliard dolarů, což z této akce učinilo nejdražší letní olympiádu v historii. Vůbec nejdražší olympiádou v historii byly ZOH v Soči v roce 2014, jejichž celkové náklady se vyšplhaly podle mezinárodní organizace Transparency International (TI) a dalších zdrojů na 51 miliard dolarů (přes bilion korun). Mezinárodní olympijský výbor tehdy uvedl, že dal na vybudování sportovní infrastruktury 2,2 miliardy dolarů, stejně jako na předchozí hry. To, co v rozpočtu nabobtnalo, byly náklady na výstavbu nesportovní infrastruktury a podle organizace Transparency International (TI) výdaje vyskočily i vinou korupce a další trestné činnosti.

Financování olympijských her zastřešuje Mezinárodní olympijský výboru (IOC) . Jeho největší příjmovou položkou, která přispívá k pokrytí nákladů na pořádní olympijských her, jsou příjmy z prodeje vysílacích práv. Z celkových olympijských příjmů tvoří nyní tato položka 73 procent. Druhým nejlukrativnějším tokem, jímž proudí do olympismu prostředky, jsou marketingová práva, která tvoří 18 procent peněz. V tzv. olympijském marketingovém programu (TOP) hrají od roku 1985 hlavní roli globální korporace, kterých je nyní 15 a které si kupují exkluzivní právo být spojovány s proslavenou značkou pěti kruhů. Další firmy pak mají statut lokálních sponzorů nebo oficiálních dodavatelů. Příjmy z prodeje vstupenek tvoří asi pět procent rozpočtu.

Zdroje k pokrytí nákladů na olympiádu hledá každé pořadatelské město podle jiného klíče. Zpravidla na pokrytí provozních nákladů postačí příjmy získané z výše uvedených programů (vstupenky, licence, sponzoring, televizní práva) a zčásti tyto příjmy pokryjí i některé investice na výstavbu. Chybějící finance pak obvykle dodává buď soukromý sektor (v rámci domácího sponzoringu) nebo státní sektor ve formě dotací.

Témata:  olympiáda

Související

Aktuálně se děje

2. února 2026 20:23

Klempíř si pozve umělce, kteří řečnili na demonstraci na podporu Pavla

Tisíce Čechů v neděli demonstrovaly v centru Prahy na podporu prezidenta Petra Pavla v souvislosti se sporem mezi hlavou státu a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Na pódiu vystoupili i několik umělců, se kterými si chce promluvit ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Proč je benzin stále dražší, když ropa zlevňuje? Expert vysvětluje

V červenci 2008 stála ropy Brent na světových trzích i přes 140 dolarů za barel. V průměru v tom měsíci se prodávala za zhruba 135 dolarů za barel. Benzín se přitom ve stejném měsíci prodával v Česku průměrně za 32,40 Kč/l. V lednu 2026 se ropa za prodávala průměrně za zhruba 65 dolarů za barel. Benzín však vyšel v ČR průměrně na 33 Kč/l. Cena ropy je tedy ani ne poloviční, avšak benzín přesto o zhruba 60 haléřů na litr dražší. Jak to?