Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Průměrná mzda podle odhadů ve 2. čtvrtletí rostla až dvouciferným tempem

Peníze CZK, ilustrační fotografie
Peníze CZK, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Růst průměrné mzdy podle odhadů analytiků oslovených ČTK v letošním druhém čtvrtletí zrychlil na 7,5 až 13 procent. Po zohlednění inflace tak průměrná mzda podle odhadů stoupla o 4,5 až deset procent. Ekonomové upozornili, že výrazný nárůst je způsoben nízkou srovnávací základnou a vyplácením mimořádných odměn zdravotníkům. V dalších čtvrtletích by se růst průměrné mzdy měl vrátit ke třem až čtyřem procentům.

Český statistický úřad zveřejní údaje o průměrných mzdách za 2. čtvrtletí v pátek 3. září. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

V prvním čtvrtletí průměrná mzda v Česku meziročně vzrostla o 3,2 procenta na 35.285 korun. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o jedno procento.

"Mimořádné odměny zdravotníkům, vyplacené ve druhém čtvrtletí, obrovským způsobem nafoukly průměrnou mzdu v celé české ekonomice. Její nominální růst tak odhadujeme meziročně na 11 procent. Takové tempo v reálné mzdě je nevídané od roku 1996. Je třeba dodat, že se jednalo o jednorázový impuls a již v následném čtvrtletí se tempo nominálních mezd vrátí do intervalu tří až čtyř procent," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Dvouciferný meziroční růst průměrné mzdy i podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka na první pohled vypadá impozantně. "Ale toto číslo je výrazně zkresleno hospodářským vývojem ve druhém čtvrtletí loňského roku. Loňské jarní měsíce byly silně ovlivněny pandemií covid-19, došlo k prudkému poklesu odpracovaných hodin a výsledně i k poklesu průměrné nominální mzdy. Zároveň bylo letošní druhé čtvrtletí zkreslováno specifickými faktory, jako byla výplata mimořádných odměn ve zdravotnictví či čerpání částečných náhrad mezd," upozornil. Novák počítá ve druhém čtvrtletí s růstem průměrné mzdy o 11 až 13 procent, po zohlednění inflace tedy až o deset procent.

Analytik ČSOB Petr Dufek upozornil, že odhadovat vývoj mezd ve čtvrtletí, kdy významná část služeb byla ještě v lockdownu a zároveň začaly být vidět první známky útlumu průmyslu, je skoro loterie. "Vzhledem k nízkému srovnávacímu základu z loňského roku může vypadat růst mezd docela impozantně. Předpokládám, že by průměrná mzda za celou ekonomiku – což není nic než virtuální číslo – mohla meziročně vzrůst o 7,5 procenta," uvedl.

Novák upozornil, že situace na pracovním trhu s nedostatkem pracovníků začne v nadcházejících čtvrtletích tlačit na růst mezd. "Od začátku příštího roku navíc pravděpodobně dojde k výraznému navýšení minimální mzdy, což se promítne do i tlaku na růst mezd pod mediánem. Ve druhé polovině letošního a na začátku příštího roku je však zároveň nutné počítat s tím, že na reálný růst mezd bude negativně dopadat spotřebitelská inflace, která se v některých měsících může vyšplhat i přes čtyři procenta," uvedl.

Loni v druhém čtvrtletí průměrná mzda klesla o 0,6 procenta na 34.382 korun. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně klesl o 3,6 procenta.

Témata:  mzdy

Související

Aktuálně se děje

1. května 2026 14:11

Karel Šíp nic neskrývá. Česká televize s ním chce jednat

Karel Šíp je i jako osmdesátník jednou z tváří veřejnoprávní České televize, jejíž budoucnost je momentálně velkým tématem. Platí to tak trochu i o budoucnosti Šípa na jejích obrazovkách. Jeho pokračování v druhé polovině totiž zatím není smluvně potvrzené. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Unipetrol

Komentář

Bude to mít vliv na Česko? Polsko se chystá mimořádně zdanit Orlen

Tuskova polská vláda chce daň z mimořádných zisků Orlenu a dalších energetických společností zavést co nejdříve. Daň má vynést přes 4 miliardy zlotých (přes 23 miliard korun). Varšava si od ní slibuje, že pokryje náklady spjaté se snížením spotřební daně a DPH na pohonné hmoty, které činí zhruba 1,6 miliardy zlotých měsíčně.