Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rusko bude asi hledat náhrady za systém SWIFT, alternativy budou drahé

Rusko, Kreml
Rusko, Kreml
Foto: Pixabay

Moskva bude patrně hledat alternativy, jak se obejít bez mezinárodního platebního systému SWIFT. V sobotu od něj totiž bude v souladu s dřívější dohodou západních zemí odstřiženo sedm ruských bank a je možné, že se jejich počet ještě zvýší. Alternativy ale ruským podnikům značně zvýší náklady i rizika, uvedli odborníci, na které se odvoává agentura Reuters. Rusko se podle nich bude přinejmenším v nejbližší době potýkat se snížením objemu dovozu i vývozu.

SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication) je společnost pro mezibankovní finanční telekomunikaci, která provozuje vlastní platební systém. SWIFT slouží k odesílání a přijímání plateb v cizích měnách po celém světě. Rusko se stalo jedním z nejvýznamnějších uživatelů tohoto systému, od roku 2015 si drží místo v představenstvu společnosti. Jako primární způsob komunikace s domácími i zahraničními bankami systém používá více než 300 ruských bank.

Ruské finanční ústavy by mohly přejít na systém pro zasílání zpráv vyvinutý ruskou centrální bankou a označovaný zkratkou SPFS. Loni ruská centrální banka uvedla, že domácí mezibankovní provoz by mohl být snadno převeden na tuto platformu.

To by však mělo svá úskalí, upozorňuje Reuters. Systém SPFS funguje pouze v pracovní době ve všední dny, zatímco SWIFT funguje nepřetržitě, tedy 24 hodin denně a sedm dní v týdnu. Zprávy v ruském systému mají také omezenou velikost, což komplikuje složité transakce. "V současné době jsou jeho mezinárodní služby omezeny na země jako Arménie, Turecko, Uzbekistán a Kazachstán," uvedli tento týden analytici americké investiční banky Morgan Stanley.

Ruské banky by teoreticky mohly používat zprávy SPFS k zasílání mezinárodních plateb do připojené banky v některé ze zemí, které do sítě patří. Tato banka by pak mohla použít SWIFT k zaslání pokynu do mezinárodního bankovního systému, uvedl Alistair Milne z univerzity v britském Loughborough.

Náhlý nárůst objemu transakcí touto cestou by však pravděpodobně přitáhl pozornost mezinárodních regulačních orgánů. Pokud by samy nezakročily, danou banku by mohly brzy ostrakizovat její západní protějšky, které se začaly obávat zapojení do činnosti považované za podkopávání sankcí.

Další možnou reakcí na zákaz systému SWIFT by bylo připojení ruských bank k čínské platební platformě CIPS. Čínskou platformu lze ovšem používat pouze pro zúčtování plateb v jüanech. Pouze 1,9 procenta mezinárodních platech se provádí v čínské měně, zatímco v dolarech je to přibližně 40 procent, uvedly analytici Morgan Stanley. Samotný CIPS je při svých operacích navíc závislý na síti SWIFT.

Vhodnější alternativou systému SWIFT by pro ruské banky bylo zřízení dvoustranných systémů na míru pomocí telefonů, faxů nebo aplikací pro zasílání zpráv se zahraničním partnerem, který by přijímal platby od dovozců ruského zboží a prováděl platby vývozcům do Ruska.

Takový systém vytvořil jeden zahraniční věřitel, když byl Írán odříznut od sítě SWIFT kvůli sankcím souvisejícím s jeho jaderným programem. Vyžadovalo to malý tým lidí, kteří zpracovávali platby na základě zaslání dvou faxů a dvou telefonátů pro každou transakci. Chybovost těchto systémů a nutnost dodatečných kontrol, aby se chybám předešlo, by však zvýšily náklady. Menší transakce by rovněž mohly být ztrátové, upozorňují odborníci.

Témata:  Rusko SWIFT

Související

Aktuálně se děje

13. března 2026 14:01

12. března 2026 19:35

Kroužková po posledním vysílání na ČT řekla, jak to bylo s jejím odchodem

Seriál moderátorských odchodů z České televize pokračuje. Po víkendovém konci Václava Moravce, jenž veřejnoprávní instituci opouští po více než 20 letech, se s diváky definitivně rozloučila Barbora Kroužková. O jejím plánovaném odchodu se již nějaký čas vědělo. 

Zdroj: Ludmila Plachá

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.