Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rusko zvažuje zvýšit daně v odvětví ropy a plynu o tři biliony rublů

Rusko
Rusko
Foto: Pixabay

Rusko s ohledem na rozpočtový deficit zvažuje, že v letech 2023 až 2025 zvýší daně v odvětví ropy a zemního plynu až o tři biliony rublů (1,2 bilionu Kč). S odvoláním na informované zdroje to dnes napsal list Kommersant. Ruské ministerstvo financí odmítlo zprávu komentovat.

Resort kvůli výdajům v souvislosti s invazí na Ukrajinu a dopadům západních sankcí očekává, že rozpočtový deficit letos dosáhne 1,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Na příští rok ministerstvo pošítá s jeho snížením na 1,1 procenta HDP.

Vláda chce zvýšit vývozní clo na plyn až o 50 procent a hodlá začít vybírat clo na zkapalněný zemní plyn (LNG). Počítá i se zvýšením domácí ceny plynu, aby firmy platily více na dani z těžby nerostných surovin.

Ministerstvo financí rovněž navrhlo zvýšit vývozní clo na ropu a zvýšit státní příjmy z obchodu s ropnými produkty. Jen v roce 2023 chce resort získat zvýšením vývozního cla a daně z těžby nerostných surovin přibližně 1,4 bilionu rublů.

Témata:  Rusko

Související

Aktuálně se děje

5. března 2026 20:04

Strach ze spravedlnosti vyhrál. Babiš a Okamura nebudou vydání ke stíhání, rozhodli vládní poslanci

Poslanecká sněmovna ve čtvrtek rozhodla, že nevydá premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO ani předsedu Sněmovny Tomia Okamuru z SPD k trestnímu stíhání. Dolní komora tak vyhověla doporučení mandátového a imunitního výboru, který navrhl obě žádosti policie zamítnout. Pro zachování imunity obou vrcholných politiků hlasovalo 104 přítomných vládních poslanců, čímž koalice tvořená subjekty ANO, SPD a Motoristé sobě využila svou pohodlnou většinu 108 hlasů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.