Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Většina Slováků po vypuknutí covidu-19 nakupuje méně často nebo omezila spotřebu

Bratsilava, Slovensko (centrum)
Bratsilava, Slovensko (centrum)
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Více než polovina Slováků po propuknutí koronavirové krize změnila své dřívější zvyklosti při nákupech, když zejména začali nakupovat méně často nebo omezili svou spotřebu. Vyplynulo to z výsledků výzkumu Univerzity Komenského a Slovenské akademie věd, jehož výsledky dnes autoři zveřejnili. Většina Slováků také předpokládá, že po skončení epidemie nemoci covid-19 se vrátí ke svým dřívějším nákupním návykům.

Zhruba třetina Slováků sice nezměnila svou spotřebu, ale místo vícero menších nákupů vsadila na jeden větší nákup. Další asi pětina respondentů obecně kupuje méně zboží. Výjimku tvoří spotřebitelé ve věku 35 až 44 let, kteří naopak nakupovali častěji než před propuknutím koronavirové krize.

Omezení frekvence nákupů podle Františka Križana z Přírodovědecké fakulty Univerzity Komenského souviselo s obavami lidí z rizika nákazy v prodejnách a také s tím, že mnoho lidí během koronavirové krize začalo pracovat z domova. Spotřebu zase omezily domácnosti s nízkými příjmy.

V souvislosti s epidemií covidu-19 více než třetina oslovených na Slovensku loni i letos nakupovala potraviny a drogistické zboží do zásoby. Nejčastějším důvodem byly obavy z budoucnosti či z toho, že toto zboží bude vyprodáno.

Po propuknutí koronavirové krize loni v březnu zůstaly mezi Slováky nejoblíbenějšími při nákupech zboží denní potřeby větší prodejny typu hypermarketů a supermarketů. Více lidí ale začalo jezdit do menších prodejen.

"Během pandemie byly zavřené obchody nepotravinového charakteru, tedy i nákupní centra. Byla i omezení mobility. To se projevilo také na nákupním chování," řekl sociolog Milan Zeman.

Jen desetina Slováků podle výzkumu začala v souvislosti s koronavirovou krizí více využívat možnost on-line nákupů.

Výzkum se konal ve dvou fázích, a to loni v listopadu a letos v červnu. Zapojilo se do něj shodně více než 1000 respondentů starších 18 let, jejichž výběr odrážel složení populace.

Témata:  Slovensko ekonomika

Související

Aktuálně se děje

8. června 2025 9:55

Jaromír Soukup Clash neustál. Ve třetím kole skončil na zemi

Boxerský večer organizace Clash přinesl nečekané rozuzlení. V sobotu 7. června pozdě večer se do ringu opět postavil mediální magnát Jaromír Soukup (56), jenž se rozhodl poměřit síly s o téměř 30 let mladším soupeřem – influencerem Markem Valáškem (27), známým pod přezdívkou Datel. Duel, který od začátku provázela silná očekávání, skončil pro Soukupa bolestivou prohrou – rozhodčí zápas ukončil ve třetím kole po jeho pádu na zem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Analýza

Bulharsko míří do eurozóny, proč jiné státy ne? Konvergenci přitom zvládly i země mimo EU

Bulharsko se chystá vstoupit do eurozóny a od příštího roku vymění své tradiční leva za euro. Podle ekonomů jde o logické vyústění letitého měnového výboru, který pevně svázal bulharskou měnu s eurem. Přijetí eura ale není pro všechny evropské státy samozřejmostí. Zatímco Velká Británie ještě před brexitem euro odmítala a dnes Švédsko, Česko, Maďarsko a Polsko jeho zavedení odkládají, jiné státy euro používají, přestože nejsou členy EU.