Zhruba třetina Slováků sice nezměnila svou spotřebu, ale místo vícero menších nákupů vsadila na jeden větší nákup. Další asi pětina respondentů obecně kupuje méně zboží. Výjimku tvoří spotřebitelé ve věku 35 až 44 let, kteří naopak nakupovali častěji než před propuknutím koronavirové krize.

Omezení frekvence nákupů podle Františka Križana z Přírodovědecké fakulty Univerzity Komenského souviselo s obavami lidí z rizika nákazy v prodejnách a také s tím, že mnoho lidí během koronavirové krize začalo pracovat z domova. Spotřebu zase omezily domácnosti s nízkými příjmy.

V souvislosti s epidemií covidu-19 více než třetina oslovených na Slovensku loni i letos nakupovala potraviny a drogistické zboží do zásoby. Nejčastějším důvodem byly obavy z budoucnosti či z toho, že toto zboží bude vyprodáno.

Po propuknutí koronavirové krize loni v březnu zůstaly mezi Slováky nejoblíbenějšími při nákupech zboží denní potřeby větší prodejny typu hypermarketů a supermarketů. Více lidí ale začalo jezdit do menších prodejen.

"Během pandemie byly zavřené obchody nepotravinového charakteru, tedy i nákupní centra. Byla i omezení mobility. To se projevilo také na nákupním chování," řekl sociolog Milan Zeman.

Jen desetina Slováků podle výzkumu začala v souvislosti s koronavirovou krizí více využívat možnost on-line nákupů.

Výzkum se konal ve dvou fázích, a to loni v listopadu a letos v červnu. Zapojilo se do něj shodně více než 1000 respondentů starších 18 let, jejichž výběr odrážel složení populace.