Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Visa a Mastercard končí v Rusku

Mastercard
Mastercard
Foto: Pixabay

Společnost Visa dnes uvedla, že kvůli invazi na Ukrajinu pozastavuje operace v Rusku a že v příštích dnech bude spolupracovat se svými klienty a partnery na zastavení všech transakcí v Rusku. Karty Visa vydané finančními institucemi mimo Rusko již nebudou v Rusku fungovat, uvedla společnost v prohlášení podle agentury Reuters.

Obdobně americká platební společnost Mastercard dnes podle téže agentury uvedla, že karty vydané ruskými bankami již nebudou podporovány sítí Mastercard a že jakákoli karta Mastercard vydaná mimo Rusko nebude fungovat u ruských obchodníků nebo bankomatů.

Společnost Mastercard již 1. března uvedla, že vyřadila ze svého platebního systému několik finančních institucí. Učinila tak v návaznosti na sankce, které uvalily západní země na Rusko kvůli jeho invazi na Ukrajinu. Podle Reuters přislíbila také přispět částkou dva miliony dolarů (45 milionů korun) na humanitární pomoc.

Západní země koncem minulého týdne mimo jiné vyřadily velké ruské banky ze systému SWIFT. Další opatření míří přímo proti ruské centrální bance. Spojenci se snaží omezit její možnost disponovat obrovskými devizovými a zlatými rezervami, které v současnosti činí zhruba 640 miliard USD (14,3 bilionu Kč) a patří k největším na světě.

Řadoví Rusové v minulých dnech stáli v dlouhých frontách před bankomaty v obavách, že sankce povedou k nedostatku hotovosti.

Témata:  platební karty,  Rusko

Aktuálně se děje

3. října 2026 21:59

Pavlova volební chyba už se řeší. Nacher připomněl kritiku Pohlreicha

Česko v pátek zaskočila zpráva, že prezident Petr Pavel se příští týden nezúčastní hlasování ve volbách, protože bude stále na soukromé cestě v zahraničí. Hlava státu již čelí kritice. Do Pavla se opřel jeden z poslanců vládního hnutí ANO, který zmínil příklad Zdeňka Pohlreicha. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Český průmysl v červenci rostl. Má to ale háček

Červencová čísla českého průmyslu jsou ve výsledku spíše příznivá, i když po velmi silném červnu přišlo meziměsíční ochlazení. Průmyslová produkce po očištění o vliv počtu pracovních dnů meziročně vzrostla o 3,1 procenta, zatímco proti červnu se po sezonním očištění snížila o 1,1 procenta. Meziroční růst tak pokračuje už osmnáctý měsíc v řadě. Nejvíce k němu přispěla výroba motorových vozidel a výroba elektřiny, růst ale zaznamenala také výroba elektrických zařízení, kovů či počítačů a elektroniky.