Česko od dubna nebude v rozpočtovém provizoriu. Prezident Petr Pavel v pátek podepsal zákon o státním rozpočtu na rok 2026, jak ho schválila Poslanecká sněmovna. Pavel ale zdůraznil, že má k rozpočtu výhrady.
Vláda by mohla ztrátu ze čtyřměsíčního snížení spotřební daně z pohonných hmot, které navrhuje část opozice, plně pokrýt díky vyššímu inkasu DPH. Postačilo by, například, aby ceny paliv zůstaly v důsledku války v Íránu po zbytek letošního roku o 7 Kč/l vyšší, než by byly bez této války. Ztráta sedmi miliard korun ze snížení spotřební daně by totiž v takovém případě byla více než kompenzována dodatečným inkasem DPH z dražších pohonných hmot, ve výši zhruba devíti miliard korun.
Poslanecká sněmovna ve třetím čtení schválila státní rozpočet na rok 2026 s deficitem 310 miliard korun. Rozpočet už se po zapracování pozměňovacích návrhů neměnil. Zákon ještě musí podepsat prezident Petr Pavel. Následně skončí rozpočtové provizorium.
Předseda hnutí ANO a pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš si opět postěžoval na vládu Petra Fialy (ODS) kvůli návrhu státního rozpočtu na příští rok. Podle Babiše v něm chybí desítky miliard na výdaje. Současný kabinet v týdnu podal v souladu s ústavou demisi.
Dosluhující vláda odmítá nově zvolené sněmovně předložit návrh státního rozpočtu na rok 2026. Zdůvodňuje to tím, že stávající opozice má beztak návrh za cár papíru, takže jej sněmovna v novém složení shodí ze stolu. Vláda prostě národu namlouvá, že nemá pro schválení rozpočtu zajištěnu sněmovní většinu, takže jej raději ani nepředloží. Jde o poraženectví, nebo o něco jiného, ptá se ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) v dalším z pravidelných hlášení vyzval končící Fialovu vládu, aby řešila otázku státního rozpočtu na rok 2026. Nový kabinet podle Babiše nehodlá měnit schodek rozpočtu, chce jen přesouvat peníze tak, aby byly k dispozici na dopravní stavby.
Má dosluhující vláda předložit nové sněmovně návrh rozpočtu na rok 2026? Odpověď na tuto otázku bude do značné míry odrážet politické preference každého občana. Stoupenec nynější, končící vlády řekne, že je správné, aby zodpovědnost za hospodaření v příštím roce – a hlavně za možný, ba pravděpodobný vyšší schodek – nesla tedy už vláda nová. Ať si tedy navrhne svůj rozpočet, když beztak budoucí vládní členové považují stávající návrh za „cár papíru“.
Ministerstvo financí na příští rok navrhuje schodek státního rozpočtu čítající 286 miliard korun. Je to o šest miliard hlubší schodek, než jaký ministr financí avizoval už od letošního června. Přesto znamená, že státní rozpočet by měl i v příštím roce hospodařit s elementární zastabilizovanými veřejnými financemi.
Vládě se v červnu podařilo přebytkovým hospodařením snížit letošní kumulovaný deficit státního rozpočtu, který tak v polovině roku činil 152,4 miliardy korun, o takřka dvacet miliard méně než koncem května. Oproti loňskému konci června je nynější deficit o 26,2 miliardy korun nižší. To svědčí o pozvolně pokračujícím ozdravování veřejných financí. Naposledy byl červnový deficit státního rozpočtu nižší roku 2019, tedy před propuknutím covidové pandemie.
Státní rozpočet České republiky uzavřel rok 2024 s deficitem ve výši 271,4 miliardy korun, což představuje meziroční pokles o 17,1 miliardy korun. Proti schválenému plánu byl výsledek lepší o 10,6 miliardy korun. Vláda premiéra Petra Fialy tak třetí rok po sobě nejen dodržela plánovaný deficit, ale dokonce jej snížila oproti schválenému návrhu. Tento výsledek byl dosažen díky lepšímu výběru daní a pojistného, a zároveň umírněnému růstu výdajů.
Prezident Petr Pavel oznámil, že podepíše státní rozpočet na příští rok, jak ho sestavila vláda Petra Fialy (ODS). Podle Pavla bylo důležité upozornit na jeho nedostatky. Prezident si však uvědomuje, že případné veto by poslanci jednoduše přehlasovali.
Za minimálního zájmu médií ve středu Český statistický úřad odpálil bombu. Zhoršil dosavadní údaje o schodku loňského hospodaření Fialovy vlády skoro o 60 miliard korun, tedy natolik, že deficit za rok 2023 dokonce převyšuje ten, který vykázal Babišův kabinet v prvním covidovém roce 2020.
Českou politickou scénou hýbe návrh státního rozpočtu na rok 2025, který se mnoha osobnostem zdá být nedostatečně ambiciózní. Ozvala se i ekonomka a europoslankyně za vládní hnutí STAN Danuše Nerudová.
Po zklamání z neúspěchu v získání vyššího platu od tohoto měsíce se státní zaměstnanci nyní musí vypořádat s další ranou. V návrhu státního rozpočtu na příští rok chybí finanční prostředky na plánované pětiprocentní zvýšení platů od ledna, které jim ministři slíbili. Odbory jsou rozčilené, ale ministerstvo slibuje, že problém bude řešen.
Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek kritizoval návrh státního rozpočtu vlády slovy, že jde o "účetní zoufalství lidí, kteří vůbec netuší, jaké systémové změny by měli promítat do fiskální politiky." Na sociální síti X naznačil, že kabinet opět neříká pravdu.
Návrh státního rozpočtu na příští rok, který byl letos zveřejněn s dvouměsíčním zpožděním, přináší schodek 230 miliard korun, jak oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) krátce před půlnocí. Ve srovnání s letošním plánem se deficit snížil o 22 miliard korun. Rozpočet zahrnuje zvýšení prostředků pro ministerstva vnitra, dopravy a školství, čímž se výrazně zlepšila alokace v některých klíčových oblastech oproti červnovému návrhu.
Sněmovna schválila státní rozpočet na příští rok s deficitem 252 miliard korun, a to navzdory kritice opozice. Plánovaný schodek představuje pokles o 43 miliard korun ve srovnání s aktuálním rozpočtem.
Prezident Petr Pavel ve středu prostřednictvím videa oznámil, že podepíše vládou navržený konsolidační balíček, který má přispět ke konsolidaci veřejných financí. Mezi prosazenými opatřeními je například i zvýšení daně z příjmů právnických osob či spotřebních daní z tabáku, lihových výrobků či hazardu.
Poslanecká sněmovna ve středu večer v prvním čtení schválila základní parametry státního rozpočtu na příští rok. V dalších kolech už bude možné navrhovat pouze přesuny prostředků mezi rozpočtovými kapitolami. Nyní se budou rozpočtem zabývat jednotlivé parlamentní výbory.
Sněmovna ve středu zahájila projednávání návrhu státního rozpočtu na příští rok. Očekává se, že diskuze nad jeho parametry potrvá celý den. Poslanci si proto odsouhlasili možnost jednání i přes noc. Opozice už avizovala, že přijde s pozměňovacími návrhy. Vláda počítá s tím, že meziročně sníží deficit na 252 miliard korun.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) oznámil po dnešním jednání s prezidentem Petrem Pavlem, že vláda nemá v úmyslu připravovat další balíček na zlepšení veřejných financí. Tento krok je podle něj v souladu s předvolebními sliby, které zahrnovaly zásahy do daní pouze jednou během volebního období.
Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun, vyplývá z dnes zveřejněného návrhu státního rozpočtu pro rok 2024. Resort financí tak potvrzuje několik dní starou neoficiální informaci. Částka 252 miliard korun se může jevit jako vysoká, když přece ta samá vláda tvrdila, že veřejné finance jsou rozvrácené. Pokud by byly rozvrácené, jak je možné, že vláda i v příštím roce hodlá hospodařit s jedním z nejvyšších schodků historie?
Exprezident Miloš Zeman v rozhovoru pro stanici CNN Prima News zhodnotil vládní úsporný balíček, přičemž podle jeho názoru by na zalepení díry v rozpočtu stačila jen dvě opatření. Zeman se také opřel do bojeschopných ukrajinských mužů, kteří uprchli do Česka, aby se vyhnuli službě vlasti.
21. března 2026 21:54
Vládní koalice opakovaně jedná o cenách pohonných hmot v Česku, které reagují na události na Blízkém východě. Podle Radima Fialy (SPD) by se mohlo zvážit i použití paliv ze státních rezerv. Opoziční poslanec Zdeněk Hřib (Piráti) v té souvislosti navrhl snížení daně na základní potraviny.
Zdroj: Jan Hrabě
Více než třetina lidí by momentálně podpořila vládní hnutí ANO premiéra Andreje Babiše. Jeden z jeho nynějších koaličních partnerů by ale skončil mimo Poslaneckou sněmovnu, kam by se dostalo jen pět subjektů. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM pro televizní stanici CNN Prima News.
