Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi se bojí nejasné budoucnosti: Největším strašákem jsou finance a chudoba

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Praha - Průzkum společnosti Pioneer Investments ukázal, že sedm z deseti Čechů má obavy spojené s budoucností. Největším strašákem jsou finanční tíseň a chudoba.

Obavy u chudoby velmi silně nebo silně pociťuje 62 procent dotázaných. Strach mají častěji ženy, lidé s nižším vzděláním a respondenti ve věkové skupině 30 až 44 let. "Současná konzumní společnost potřebu finanční jistoty ještě umocňuje. V podvědomí zasunutá obava z nejisté budoucnosti, ať už jde o vyhlídky na penzi či třeba o finanční zajištění potomků, pak může hlodat i v hlavách jinak spokojených lidí," komentovala ředitelka marketingu Pioneer Investments ČR Dana Kryńska.

Výrazné zlepšení své finanční situace v horizontu pěti let očekává 42 procent Čechů. Naopak desetina je přesvědčena, že se jejich situace v příštích pěti letech zhorší.

Na předních příčkách žebříčku nejistot se dále objevily obavy z uprchlické krize (62,5 procenta) a terorismu (60,5 procenta).

Více než polovina respondentů cítí nejistotu a strach i z dlouhodobé nemoci (54 procent) či z dalšího politicko-ekonomického vývoje v Evropě a ve světě (56 procent). Obavu z válečného konfliktu a ztráty svobody má 51 procent respondentů, ztráty zaměstnání se bojí 54 procent.

Témata:  Češi průzkumy finance CZK (česká koruna)

Související

Aktuálně se děje

4. června 2026 18:38

Pavlovi navrhují vyznamenat Ebena či Zemana. Další zajímavá jména neprošla

Poslanci ve čtvrtek našli definitivní shodu na tom, koho navrhnou prezidentu Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Kromě exprezidenta Miloše Zemana jsou na seznamu z dolní parlamentní komory známí herci či režiséři. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Proč nejsou Češi bohatší než Němci? Pracujeme o měsíc ročně déle

Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).