reklama

Z řad motorkářů pocházela zhruba každá sedmá oběť dopravních nehod. Loňský podíl motorkářů 13,6 procenta na celkovém počtu usmrcených při nehodách je od roku 1993 druhý nejvyšší po předloňsku, kdy to bylo dokonce 14,1 procenta. Na těžce zraněných se 484 motorkářů podílelo téměř jednou pětinou, 2246 lehce zraněných jezdců představovalo přibližně devět procent z celku.

"Zatímco na jeden tisíc dopravních nehod vyšetřovaných Policií ČR připadlo v průměru 7,1 oběti, u havárií jezdců v jedné stopě to byl více než čtyřnásobek - rovných 30," uvedl Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.

Největší část obětí, celkem 29 řidičů motorek, byla loni ve věku 30 až 39 let, s devatenácti mrtvými následují jezdci mezi 40 a 49 roky. Kategorie od 20 do 29 let je se sedmnácti usmrcenými až třetí. Podíl obětí nehod bez přilby se v posledních deseti letech snižuje, i tak ji loni na hlavě nemělo pět usmrcených a 28 těžce zraněných motorkářů.

Z 90 loni usmrcených motocyklistů 50 zemřelo vlastním zaviněním. Mezi příčinami nehod zaviněných motorkáři i loni se 36 případy převládaly kolize způsobené nepřiměřenou rychlostí jízdy. S velkým odstupem následuje nezvládnutí řízení stroje, které si vyžádalo pět obětí.

Žádný motocyklista nezemřel kvůli tomu, že by nedal přednost v jízdě. Naproti tomu u smrtelných nehod motocyklů způsobených řidiči aut bylo nedání přednosti v jízdě nejčastější příčinou.

V rámci 28 států Evropské unie se motocyklisté podílejí zhruba dvěma procenty na celkovém počtu ujetých kilometrů, na počtech obětí nehod však z 15 procent. Nejčastěji umírají motorkáři v Řecku s 29procentním podílem, na opačném konci pořadí jsou jezdci z Estonska s dvouprocentním podílem na počtu usmrcených při nehodách.