reklama

Čáslavská se v několika případech se Zemanem střetla, aktivně proti němu vystupovala třeba v prezidentské volební kampani. Po srpnu 1968 byla kvůli svým postojům k invazi vojsk Varšavské smlouvy a podpisu dokumentu Dva tisíce slov vyloučena z řad tělovýchovné organizace.

Politicky se angažovala i po revoluci v roce 1989. Na Pražském hradě působila jako poradkyně tehdejšího prezidenta Václava Havla. V poslední době se například vyslovila pro přijímání uprchlíků nebo podepsala petici, která na začátku roku 2014, tedy v době změn na Ukrajině, vyzývala Zemana, aby nejednal s ukrajinským prezidentem Viktorem Janukovyčem.

Se Zemanem se střetla i v jiných případech. V lednu 2014 oznámila, že se kvůli němu nezúčastní oznámení české nominace na olympijské hry v Soči, které se konalo na Pražském hradě. V prezidentské volební kampani podporovala Zemanova konkurenta ve druhém kole Karla Schwarzenberga.

 

„Její mimořádné sportovní úspěchy navždy zůstanou v myslích nás všech," napsal Zeman v kondolenci. K jejím postojům po vpádu armád Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa a v době komunistické normalizace se prezident nevyjádřil. Hrad předtím dnes uvedl, že otázka případného státního pohřbu Čáslavské je především na vládě a rodině legendární sportovkyně.

K úmrtí slavné sportovkyně se vyjádřil také Zemanův slovenský kolega Andrej Kiska. Na twitteru uvedl, že Čáslavská ukázala světu, že v okupovaném Československu jsou lidé, kteří se nebojí.

„Tak, jako Věra Čáslavská sklopila oči a dívala se do země v roce 1968 na olympiádě při sovětské hymně, tak dnes asi mnozí sklápíme oči, díváme se do země a myslíme na ni. Věra Čáslavská reprezentovala nejen naše Československo, ale byla symbolem odvahy, kterou jsme prostřednictvím ní vysílali do světa. Ona ukázala světu, že v naší okupované zemi jsou lidé, kteří se nebojí. Sedm olympijských medailí ji navždy zařadilo mezi sportovní legendy. Svými postoji a gesty se natrvalo zaryla do našich srdcí. Věro, děkujeme," vzkázal ze Slovenska prezident Kiska.