Brno - Nejvyšší soud odmítl dovolání ve vleklé kauze zlata zabaveného komunisty. Případ má kořeny v roce 1953, v roce 2013 do něj zasáhl i Ústavní soud.
Dědic původních majitelů ČTK v roce 2013 řekl, že délka sporu je obrazem soudnictví v Česku a na Slovensku. Zlato prý rodina schovala už před nacisty, nakonec ho zabavili komunisté.
Lidový soud v Trenčíně v roce 1953 rozhodl o propadnutí majetku dvou příbuzných a obchodních partnerů ve zlatnické firmě, a to včetně cenností. Kromě 10 kilogramů zlata určeného k tavbě v podobě cihel či úlomků to byly také zlaté a stříbrné mince, celkem více než 300 kusů.
Okresní soud v Trenčíně v roce 1991 oba odsouzené rehabilitoval. Dědicové pak požádali bývalou Státní banku československou o vydání některých zabavených cenností, avšak neuspěli.
Začal vleklý soudní spor
Soudy v 90. letech nejprve žalobě nevyhověly. Podle zákona o mimosoudních rehabilitacích lze vydávat jen věci, které lze individuálně a nezaměnitelně určit, což není případ mincí ani zlata určeného k tavbě. Nastal však první zvrat v kauze a justice uložila Slovenské národní bance jako nástupnické instituci povinnost vydat ekvivalentní množství drahého kovu v téže kvalitě, o jaké rodina přišla.
Další zvrat ovšem přinesl nález Ústavního soudu z roku 2013, který poukázal na rozpor zvoleného řešení s jinými, obdobnými kauzami. Dříve totiž justice v případě zlata a mincí podobný postup neumožňovala. Následovalo další kolo sporu a Obvodní soud pro Prahu 1 i Městský soud v Praze nárok dědice zamítly. Letos v létě jeho dovolání odmítl Nejvyšší soud, odůvodnění zpřístupnil až nyní.
Témata: komunismus, soudy, zlato
Související
6. května 2021 22:06
23. září 2020 11:13
27. června 2020 20:52
27. června 2020 13:13
26. června 2020 13:54
