Brno - Před Nejvyšší správní soud (NSS) se v těchto dnech dostal vystěhovalecký patent z roku 1832, který zbavoval ženy státní příslušnosti, pokud uzavřely sňatek s cizincem.
Podle kasační stížnosti, kterou NSS řešil, byl patent už za první republiky neaplikovatelný, protože diskriminoval ženy a odporoval tehdejšímu ústavnímu pořádku. NSS stížnost zamítl.
Verdikt souvisí se sporem o občanství zemřelé šlechtičny z rodu Harrachů, která se v roce 1928 provdala za příslušníka maďarského rodu Rosty-Forgách. Na základě vystěhovaleckého patentu tak ztratila československé občanství, což později, v roce 1945, nejspíš sehrálo roli při konfiskaci majetku. Podle rešerše ČTK šlo například o zámek Janovice na Bruntálsku.
Potomci se domáhali rozhodnutí, že vystěhovalecký patent byl už v roce 1928 pro svou protiústavnost neaplikovatelný a že tedy šlechtična o československé občanství nikdy právoplatně nepřišla.
Meziválečnou Evropu ale podle NSS nelze vnímat optikou současné úrovně ochrany lidských práv. "Stejně tak nelze celou otázku diskriminace žen v roce 1928 obejít tím, že se dobové ústavní dokumenty vyplní obsahem z počátku 21. století," stojí v rozhodnutí.
Z dnešního hlediska je podle NSS evidentní, že patent měl diskriminační povahu. Dobové vnímání ale bylo jiné. Až do konce roku 1949 platil obecný zákoník občanský, z něhož vyplývalo nerovné a závislé postavení manželky v rodině.
Témata: Nejvyšší správní soud (NSS), diskriminace, cizinci
Související
7. listopadu 2025 15:00
10. července 2024 12:12
4. dubna 2023 15:54
14. února 2023 21:44
19. prosince 2022 14:15
13. prosince 2022 14:52
