Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl stížnost podnikatele Karla Janečka, jenž se domáhal vyslovení neplatnosti zvolení Petra Pavla prezidentem a žádal opakování voleb. Důvodem bylo to, že ministerstvo vnitra kvůli nedostatku platných podpisů neumožnilo Janečkovu kandidaturu. Tvrdil, že to hrubě ovlivnilo výsledek voleb, zastání však nenašel ani před soudy.
Janeček večer ČTK sdělil, že se obrátí na Evropský soud pro lidská práva a věří, že tam uspěje. Výsledek lednových voleb hlavy státu a zvolení Petra Pavla ale respektuje, jde mu o spravedlnost a příští hlasování, zdůraznil.
Soud se vypořádal se stížností stručným usnesením. Připomněl, že vadami registračního procesu se po volbách už nezabývá a že Janeček své argumenty uplatnil neúspěšně už před hlasováním, a to jak u NSS, tak u Ústavního soudu. "Současný návrh je tak fakticky jeho snahou zvrátit pravomocné usnesení potvrzující jeho nezaregistrování, které obstálo i v přezkumu před Ústavním soudem," stojí v rozhodnutí.
"Navrhovatel nemůže v řízení o vyslovení neplatnosti volby prezidenta úspěšně uplatnit argumentaci ohledně svého 'nevpuštění' do prezidentské volby," uvedli soudci specializovaného volebního senátu s odkazem na dlouhodobou judikaturu.
Janeček ČTK sdělil, že zvolení Pavla nechtěl zpochybnit a cílem jeho stížnosti k NSS nebylo opakování voleb. "Stížnost jsem podal, protože je to první nutný krok pro to, abych se následně mohl obrátit na Evropský soud pro lidská práva se stížností na postup českých orgánů. Bez vyčerpání vnitrostátních opravných prostředků by to nebylo možné," napsal ve svém vyjádření.
Téměř s jistotou podle svých slov věděl, že Nejvyšší správní soud jeho stížnost zamítne, věří ale, že u Evropského soudu pro lidská práva má velkou naději na úspěch. "Oficiální výsledek voleb se už samozřejmě nezmění, spravedlnosti však bude alespoň zčásti učiněno zadost. Nejedná se zde pouze o můj konkrétní případ. Je primární důležitostí, aby příští prezidentské volby již mohly být skutečně spravedlivé," dodal Janeček.
Podnikatel a matematik loni vnitru předložil na podporu své kandidatury přes 73.000 podpisů. Úřad při kontrole část vyřadil, a Janeček tak spadl pod zákonem stanovenou hranici 50.000 podpisů, vyžadovaných pro takzvané občanské kandidáty na prezidenta. Rozhodnutí napadl u NSS, který sice některé podpisy vrátil do hry, i tak ale Janeček těsně stanovenou hranici nezdolal - na rozdíl od podnikatele Karla Diviše, kterému soud kandidaturu nakonec za podobných okolností umožnil.
Následně se Janeček obracel také na Ústavní soud, ten ale jeho stížnost zamítl, což ho podle jeho slov šokovalo. "Toto nespravedlivé jednání nemohu nechat bez odezvy," uvedl Janeček počátkem února na facebooku. Další stížnost k NSS označil za první krok k tomu, aby se později mohl situací zabývat evropský soud.
Voleb prezidenta se nakonec účastnilo devět kandidátů, ve druhém kole s výrazným náskokem porazil bývalý představitel armády a NATO Petr Pavel expremiéra a předsedu ANO Andreje Babiše. NSS následně obdržel stovky volebních stížností, jimiž se postupně zabývá, všechny by měl vyřídit do 22. února.
K dnešku soud rozhodl o více než 70 ze 400 návrhů, které dostal v zákonné lhůtě. Všechny je zamítl či odmítl. Další stovky dostal před lhůtou, všechny odmítl pro předčasnost. Po lhůtě přišla další stovka podání, soud je postupně odmítá pro opožděnost, zhruba 80 z nich už vyřídil.
Témata: Nejvyšší správní soud (NSS), Karel Janeček
Související
10. července 2024 12:12
4. dubna 2023 15:54
19. prosince 2022 14:15
13. prosince 2022 14:52
30. listopadu 2022 18:05
26. října 2022 16:06