Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Hrozba IS a konflikt v Donbasu. Co na tyto události říkají Češi?

Příznivci Islámského státu
Příznivci Islámského státu
Foto: vice.com

Praha - V říjnu letošního roku zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) do svého výzkumu několik otázek týkajících se tzv. Islámského státu.

O vývoj situace v souvislosti s IS se v říjnu zajímala asi třípětinová většina (59 %) občanů ČR, když na položenou otázku 20 % dotázaných odpovědělo „rozhodně ano" a dalších 39 % „spíše ano". Dvě pětiny (40 %) dotázaných se naopak o vývoj nezajímaly, přičemž 30 % „spíše ne" a 10 % „rozhodně ne". Zbývající 1 % dotázaných uvedlo, že neví. V porovnání s posledním srovnatelným výzkumem ze září letošního roku deklarovaný zájem o vývoj situace v souvislosti s aktivitami tzv. Islámského státu nedoznal změn, uvedl soc.cas.cz.

O aktivity IS se více zajímají muži než ženy a zájem sílí s rostoucím věkem (nižší je u dotázaných do 29 let a zejména mezi teenagery), zvyšujícím se vzděláním a především s rostoucím zájmem o politiku obecně i konkrétně, pokud jde o různé mezinárodní události a problémy (uprchlíci, Ukrajina, prezidentské volby v USA, smlouvy TTIP a CETA). Vyšší zájem rovněž projevují lidé s politicky vyhraněnou orientací, ať již levicovou nebo pravicovou.

Velká většina české veřejnosti vnímá aktivity Islámského státu jako hrozbu, a to zejména pro evropskou bezpečnost (92 % celkem, v tom 65 % „rozhodně ano") a mír ve světě (89 % celkem, v tom 65 % „rozhodně ano"), ale jen v o něco menší míře i pro bezpečnost České republiky (79 % celkem, v tom 50 % „rozhodně ano").

Ačkoli i v případě uprchlíků se velká většina dotázaných přiklání k tomu, že to je hrozbou pro evropskou bezpečnost (90 % celkem, v tom 55 % „rozhodně ano") a zhruba tři čtvrtiny vývoj situace okolo uprchlíků vidí i jako hrozbu pro mír ve světě (77 %, v tom 47 % „rozhodně ano") a bezpečnost ČR (76 %, v tom 44 % „rozhodně ano"), v porovnání s tzv. Islámským státem je zde pocit hrozby poněkud méně intenzivní a častý.

Také u situace na Ukrajině se většina přiklání k tomu, že to je hrozbou pro evropskou bezpečnost (57 %, v tom 20 % „rozhodně ano") a bezmála polovina občanů vnímá tamní vývoj jako hrozbu i pro mír ve světě (49 %, v tom 19 % rozhodně ano") a pro bezpečnost České republiky (48 %, v tom 17 % „rozhodně ano"), oproti tzv. Islámskému státu i vývoji situace okolo uprchlíků je vnímání hrozby v tomto případě již výrazně slabší.

O vývoj situace na Ukrajině se v říjnu zajímala podle vlastního vyjádření necelá třetina (31 %) občanů ČR, když na položenou otázku 6 % dotázaných odpovědělo „rozhodně ano" a dalších 25 % „spíše ano".

Témata:  Islámský stát Ukrajinská krize průzkumy

Související

Aktuálně se děje

14. února 2026 12:34

Martina Sáblíková a Nikola Zdráhalová řešily nečekaný problém: Pořadatelé olympiády je nechtěli pustit

České rychlobruslení prožívá na zimní olympiádě 2026 moment, který se nesmazatelně zapíše do historie. Zatímco legenda Martina Sáblíková se po své šesté účasti pod pěti kruhy a zisku sedmi medailí s aktivní kariérou loučí, na ledovém oválu se zrodil její nástupce. Devatenáctiletý Metoděj Jílek potvrdil roli korunního prince tohoto sportu a po stříbru z úvodního startu si na nejdelší, desetikilometrové trati dojel pro suverénní zlatou medaili.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ministr zahraničí Petr Macinka a bývalá šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová

Macinka se postaral o mezinárodní ostudu. Namazal si ho na chleba, komentují politici jeho hádku na MSC

Sobotní večerní program Mnichovské bezpečnostní konference vyvrcholil prestižní panelovou diskuzí, která se věnovala hlubokému rozkolu uvnitř západní společnosti. Hlavními aktéry ostré názorové výměny se stali ministr zahraničí Petr Macinka a bývalá šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová. Tématem nebyla jen bezpečnostní situace, ale především střet mezi konzervativním viděním světa a progresivismem, který podle Macinky v posledních letech ovládl veřejný prostor na Západě.