reklama

Návrh zákona má zajistit vyšší ochranu lidí, kteří si zájezd koupili, při platební neschopnosti zprostředkovatelů cestovních služeb. Měli by tak dostat zpět celou zaplacenou částku a zajištěna má být i případná repatriace ze zahraničí.

"Vyšší míra ochrany však může mít dopad na mírné zvýšení cen cestovních služeb, neboť náklady na ochranu se s vysokou pravděpodobností promítnou do cen za tyto služby," uvádí důvodová zpráva k zákonu.

Činnost garančního fondu bude zajišťovat Státní fond rozvoje bydlení. Výše příspěvku cestovní kanceláře do fondu se bude odvíjet od jejích tržeb, stanovovat ho bude ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. "Maximální výše ročního příspěvku v prvním roce byla stanovena na 0,25 procenta ze základu pro výpočet ročního příspěvku," uvádí dokument.

"Zavedení dozajišťovacího garančního fondu považujeme za neopodstatněné a zbytečné, bude znamenat neúměrnou zátěž a překážku v podnikání, aniž by došlo k zásadnímu zvýšení již dostatečně vysoké ochrany zákazníka," oponuje návrhu zákona Roman Škrabánek, předseda Asociace českých cestovních kanceláří a agentur novinku odmítá.

Naopak pojišťovny zřízení garančního fondu podporují, jeho zavedení podle České asociace pojišťoven povede ke splnění povinnosti zajistit plnou kompenzaci nároků klientů v případě úpadku cestovní kanceláře.

Celkový objem ročních tržeb z cestovního ruchu dosahuje v ČR zhruba 45 miliard korun. Služeb cestovních kanceláří využívá v ČR při svých cestách do zahraničí průměrně třetina cestujících, což je spolu s Rakouskem nejvyšší podíl v Evropě.

reklama