Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Druhý Zemanův návrh s Norskem o dětech nic neřeší, říká Zaorálek

Lubomír Zaorálek /ČSSD/, místopředseda sněmovny
Lubomír Zaorálek /ČSSD/, místopředseda sněmovny
Foto: Lukáš Henzl, EuroZprávy.cz

Praha - Prezidentův druhý návrh smlouvy s Norskem neřeší příliš vydávání dětí jako původní verze, ale spíše výměnu informací. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes řekl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Proto je nutné návrh znovu projednat. Prezident Miloš Zeman již dříve uvedl, že se se Zaorálkem na smlouvě dohodl, což ministr poté popřel. Zeman dnes Zaorálka v pořadu Partie televize Prima obvinil, že nemluví pravdu.

Zeman koncem února médiím oznámil, že se dohodl s ministrem zahraničí na znění návrhu prezidentské smlouvy mezi Českou republikou a Norskem ve věci vydávání dětí. Zaorálek to ale vzápětí popřel a řekl, že právníci ministerstva zatím dokument předložený Hradem analyzují. "Ministr nemluví pravdu. Byl u toho svědek, myslím náměstek ministra zahraničí, který řekl, že tato verze je na rozdíl od předchozí přijatelná. Takže tvrdím i nadále, že jsme se dohodli," prohlásil dnes prezident.

Podle Zaorálka ale nebyl při návštěvě Hradu čas, aby mohli zástupci ministerstva druhou verzi dohody řádně prostudovat. Až následně proto zjistili, že je sice méně problematická než první verze, ale obsahuje nečekané změny, které se ještě musí projednat.

Témata:  Lubomír Zaorálek Miloš Zeman Norsko

Související

Aktuálně se děje

14. září 2025 19:52

Končí týden plný deště. Meteorologové vysvětlili, co bylo příčinou

Česko v posledních dnech zaznamenalo srážky prakticky na celém území, ovšem jejich rozložení a intenzita se výrazně lišily. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Někde spadlo jen několik milimetrů deště, jinde napršelo až sto milimetrů. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Energetika, ilustrační fotografie.

Komentář

Kdy fixovat ceny energií? Vyplatí se sledovat i vývoj v Německu

Okamžitá cena velkoobchodní elektřiny v Německu dnes klesla nejníže od začátku letošního roku, na úroveň 8,83 eura za megawatthodinu. Signalizuje takto nízká cena na klíčovém evropském trhu také možné další zlevnění elektřiny v Česku, které je na německý trh poměrně úzce navázané? Vyplatí se českým domácnostem posečkat s fixací cen elektřiny, ale i plynu, jehož cenový vývoj je s vývojem cen elektřiny spjatý?