Úřady uprchlíky nezvládají, lidé se bojí, varuje Češka žijící v zahraničí

Janouchová v rozhovoru například vysvětlovala, že země přestává masivní migraci zvládat. Kriminalita podle ní roste, mnoho migrantů nemá pasy a úmyslně se vydává za děti, aby získali lepší sociální dávky. Někteří migranti pak podle jejich slov naletěli pašerákům, kteří jim slibovali nemožné a nesplnitelní věci. V zemi už údajně existují místa, kde dochází k častým střetům mezi policisty a migranty. Řada policistů chce údajně opustit práci, a někteří Švédové chtějí dokonce odejít ze země.

Svět se podle ní díval na Švédsko na zemi, kde všechno funguje. Dlouho to tak bylo, pak se ale podle ní věci začaly měnit. Asi před pěti lety nastal zlom, další krize přišla před rokem kvůli masové migraci. Země sice podle ní měla tendenci všechny přijmout a mělo ambici pomoci lidem, kteří prchají před válkou, jenže na to neměla kapacity. A systém se začal hroutit.

Švédští politi podle ní situaci špatně vyhodnotili a nebyli na ni připraveni. Poukázala na to, že mezi uprchlíky do země přicházely i „kriminální elementy“, nad kterými nemají Švédkové kontrolu. Úřady tak úplně ztratily ponětí o tom, kdo do zeě přichází. „Nemají ani pasy, 75 procent jsou mladí muži, kteří se vydávají za děti. Ale oni nejsou děti, jsou starší,“ vysvětlovala Janouchová. Problém podle ní je, že tyto údajné děti musí úřady umisťovat do domovů s opravdovými dětmi.

Stejná situace podle ní panuje i v Německu, kde tito muži chtějí využívat systém pro děti, i když jim je někde mezi 20 a 30 lety. Dostávají více peněz, lepší sociální péči. Celý svět se prý ptá, jak je to možné. „Je to velmi nezodpovědné. Ukazuje se, že je plno případů, kdy jsou děti znásilněny těmi mladými muži, kteří přichází hlavně z Afghánistánu nebo Sýrie. A když je chtějí vrátit, ukáže se, že to nejsou Afghánci, ale že jsou z Íránu, kam už předtím utekli. Je to zamotaná a komplikovaná situace.“ vysvětluje spisovatelka s tím, že se s tím Švédové musí poprat.

Janouchová přiznává, že dříve multikulturalismus považovala za přínosný. Pro integraci je ale podle ní nutné, aby počet příchozích nepřesahoval možnosti dané země. Když je vlna masivní, integrace ztroskotá. „Když máte malé městečko, kde žije pár tisíc obyvatel, a přidáte tam třeba tisíc lidí z jiné kultury, tak to je divné, protože se rovnováha městečka změní,“ varuje. „Multikulturalismus byl pro Švédsko velmi dobrý, země byla drsná a nudná, bylo to jako koření, když jídlo ale přesolíte, tak ta sůl v tom jídle není dobrá,“ popisuje situaci Češka žijící ve Švédsku.

Veselovský poukázal na to, že podle některých informací tvoří pětinu Švédska přistěhovalci. Janouchová připomněla, že země přijala 30 tisíc osamocených dědí, ale že 90 procent z nich jsou mladí muži, o kterých úřady vůbec nic neví. Mohou mít vojenský výcvik i různé motivy, varuje. Pašeráci podle ní migrantům prodali myšlenku, že Švédsko je země, kde jim bude dobře a kde budou mít vše zaplaceno. I když to tak dříve možná bylo, teď se situace mění. A mnozí příchozí jsou podle ní zklamaní. Získat azyl podle ní už není tak jednoduché, poukazuje navíc, že migranti žádají o sloučení rodin.

V České republice se o podmínkách ve Švédsku hodně mluví, především o tom, jak je na tom země špatně. Podle Janouchové nejde jen o poplašné zprávy, ale o realitu. Potvrzuje také to, že policisté často uvažují o odchodu ze služby, protože jsou častým cílem útoků. Navíc existuje 55 no-go zón, kde řádí gangy tvořené mladými lidmi. Politici si podle ní neví rady a lidé začínají mí strach.

Švédsko podle ní bylo ještě před několika měsíci pobouřeno visegrádskou čtyřkou, která odmítla přijímat uprchlíky. Orbána prý Švédové označovali za rasistu a vlády všech čtyř zemí za rasistické a kruté. Pak se prý ale ukázalo, že švédská politika není dobrá ani pro uprchlíky, ani pro samotnou zemi. „Teď se dívají na východní Evropu a říkají si, že možná udělala dobře, když nikoho nepřijala,“ domnívá se novinářka.

Lidé podle ní cítí přítomnost migrantů i tak, že mladí lidé nedostávají byty, které naopak dostávají migranti. Dlouhé jsou podle ní i čekací doby v nemocnicích. Navíc roste kriminalita a pachatele nikdo netrestá. „V Malmö se každý den střílí, ženy jsou znásilňovány a lidé se bojí chodit ven,“ shrnuje Janouchová. I proto se podle ní Švédové necítí bezpečně a stále více se učí používat zbraně.

Témata:  Švédsko,  uprchlíci