Praha - Michaela Marksová (ČSSD), která bilancovala své působení v čele ministerstva práce a sociálních věcí. Za své úspěchy pokládá porodné pro víc rodin a také na druhé dítě, vyšší valorizace penzí či každoroční růst minimální mzdy. Podle kritiků ale Marksová dělá spíš kosmetické úpravy než koncepční změny.
Mnohá opatření, která se nyní daří uvádět do praxe, navrhli už její předchůdci. Prosazení změn nahrává i hospodářská konjunktura a vysoká zaměstnanost.
Koaliční strany se nebyly s to dohodnout ani na náhradním výživném za neplatiče, i když si ho plánovaly v koaliční smlouvě. "Jsme v podstatě v situaci, kdy se oba koaliční partneři (ANO a lidovci) k zákonu staví velmi negativně. Pořád čekám na to, až ministerstvo spravedlnosti přinese jasné, konkrétní a časově jasně dané návrhy, jak pomoci rodičům samoživitelům. Jeho návrhy nejsou špatné, ale je to běh na dlouhou trať. Samoživitelky by se opravdu nedočkaly okamžité pomoci," uvedla Marksová.
Podle ní se i přes nedohodu její úřad rozhodl znovu zákon předložit. Do legislativního procesu normu pošle "v horizontu deseti dnů", dodala ministryně. To, že zákon zatím není, označila za dluh.
Podle návrhu zákona by na náhradní výživné měly dosáhnout rodiny s příjmem pod 2,7násobek životního minima. Dítě by maximálně od státu dostalo 1,2násobek svého životního minima - u dětí do šesti let to nyní je 2088 korun, od šesti do 15 let 2568 korun a od 15 do 26 let 2940 korun. Částku by vyplácel úřad práce. Ročně by to stálo asi 737 milionů z rozpočtu, vymahatelnost by byla asi deset procent. Výhrady k návrhu směřovaly právě hlavně k nízké vymahatelnosti.
Zásadní normu o sociálním bydlení zatím ministerstvo prosadit nedokázalo. Podle představ ministerstva práce by měli na pomoc dosáhnout lidé, kteří nemají na komerční nájemné, tedy i senioři, samoživitelky s dětmi či postižení. Podle resortu pro místní rozvoj by sociální bydlení mělo být jen pro nejchudší, co skončili v ubytovnách a noclehárnách.
Podle ministryně se nepodařilo zatím ani sjednotit systém péče o opuštěné a ohrožené děti pod její resort, nyní ho mají na starosti i ministerstva zdravotnictví a školství. Marksová navrhuje, aby víc peněz putovalo do prevence a na podporu rodin než do ústavní péče.
Jako své úspěchy po třech letech v čele resortu ministryně zmínila zavedení porodného na druhé dítě a také pro více rodin. Upozornila i na prosazení zákona o dětských skupinách. Za necelé tři roky jich vznikly čtyři stovky pro 5500 dětí. Vláda se o rok dřív, než se původně plánovalo, vrátila k vyšší valorizaci penzí. Sněmovna nyní projednává návrh na zastropování důchodového věku na 65 let.
Témata: Michaela Marksová-Tominová, Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, alimenty
Související
19. července 2018 13:22
19. dubna 2018 13:42
10. listopadu 2017 15:32
25. října 2017 14:28
12. října 2017 21:38
25. září 2017 16:13
