reklama

Třetina (33 %) lidí se domnívá, že za příjmy své domácnosti může nakoupit nebo uhradit méně než před rokem, přičemž 25 % všech dotázaných zvolilo odpověď „o něco méně“ a 8 % uvedlo možnost „mnohem méně“, uvedl soc.cas.cz.

Zdaleka největší část o velikosti více než poloviny (53 %) pak tvoří podíl těch, kdo soudí, že reálný příjem jejich domácnosti je asi tak stejný jako před rokem, respektive že si za svůj příjem mohou nakoupit a uhradit stejně jako před rokem. Jen o málo více než desetina (11 %) občanů má pocit, že za svůj příjem si může nakoupit více než před rokem.

Podrobnější analýza ukazuje, že odpovědi respondentů silně korelují s jejich hodnocením životní úrovně vlastní domácnosti, když z těch, kdo ji hodnotí příznivě, asi šestina (17 %) uvedla, že může za svůj příjem nakoupit více než před rokem, a tři pětiny (61 %) řekly, že mohou za svůj příjem nakoupit asi tak stejně, zatímco u téměř tří čtvrtin (74 %) dotázaných se špatnou životní úrovní se objevila odpověď, že mohou za příjem své domácnosti nakoupit méně než před rokem.

Méně než před rokem si za své příjmy mohou nakoupit i zhruba dvě pětiny (41 %) těch, kdo životní úroveň své domácnosti hodnotí jako „ani dobrou, ani špatnou“. Mezi lidmi s dobrou životní úrovní to v porovnání s tím byla necelá pětina (18 %).

Pohled na vývoj reálného příjmu se zlepšuje s rostoucím vzděláním a faktickým příjmem. V poněkud horších barvách situaci okolo vlastního příjmu v porovnání se situací o rok zpět vidí lidé ve věku od 60 let výše, důchodci, nezaměstnaní, nekvalifikovaní a polokvalifikovaní dělníci, obyvatelé Jihočeského kraje, respondenti, kteří se na pravolevé škále politické orientace hlásí k vyhraněné levici, a z hlediska stranických preferencí stoupenci KSČM nebo rozhodní nevoliči bez preferované strany.

Relativně příznivěji pak vyznívají odpovědi podnikatelů a samostatně činných, vyšších odborných nebo vedoucích pracovníků, řadových úředníků a provozních pracovníků, dotázaných, kteří sami sebe na pravolevé škále politické orientace řadí k vyhraněné pravici, a voličů ANO či TOP 09.

Mínění, že současná inflace je přijatelná, zastává asi polovina dotázaných (51 %). Podíl respondentů vyjadřujících opačný názor je na úrovni necelých tří desetin (29 %).

Rozbor podle základních sociodemografických znaků ukázal, že jako přijatelnou současnou inflaci častěji vidí absolventi vysokých škol, vyšší odborní nebo vedoucí pracovníci, Pražané, dotázaní s dobrou životní úrovní, lidé, kteří současnou ekonomickou situaci hodnotí jako dobrou, ti, kdo se sami na pravolevé škále politické orientace řadí jednoznačně na pravici, stoupenci ANO či ODS a ti, kteří v předchozí otázce uvedli, že si za svůj příjem mohou nakoupit více nebo stejně v porovnání se situací před rokem.

Naopak častěji jako nepřijatelnou stávající inflaci hodnotí důchodci, nezaměstnaní, kvalifikovaní nebo polokvalifikovaní dělníci, lidé z obcí a malých měst od 2 do 5 tisíc obyvatel, občané z Jihočeského kraje, dotázaní se špatnou, případně „ani dobrou, ani špatnou“ životní úrovní, respondenti, kteří současnou ekonomickou situaci v ČR hodnotí jako špatnou, lidé, kteří se sami politicky řadí jednoznačně na levici, rozhodnutí nevoliči bez preferované strany a lidé, kteří si za příjem své domácnosti mohou nakoupit méně než před rokem.