ÚS bude řešit lex Babiš primárně na základě Zemanova podnětu, připomínky ANO ale vezme v potaz

Norma omezuje přístup firem, které patří členům vlády, k některým státním podporám. Podle Zemana je protiústavní, protože porušuje zákaz diskriminace na základě majetku. Zákon také zakázal členům vlády vlastnit média. Postihl zejména podnikání vicepremiéra a předsedy ANO Andreje Babiše, který kvůli němu převedl své firmy Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů.

Prezidentův návrh soud obdržel v únoru, ten poslanecký v březnu. Návrh je podle zákona nepřípustný, jestliže ÚS v téže věci už jedná. "Oprávněný navrhovatel má právo účastnit se na jednání o dříve podaném návrhu v postavení vedlejšího účastníka," stojí v usnesení.

Poslanci ovšem zpochybnili o paragraf víc než prezident, konkrétně článek, jenž stanoví časovou účinnost změn. Proto soud ve zbytku obě řízení spojil, což zdůvodnil hospodárností a efektivitou. Soudcem zpravodajem pro oba návrhy bude Jan Filip.

Podle poslaneckého návrhu, podepsaného 41 zákonodárci ANO a třemi z hnutí Úsvit, napadané paragrafy zákona nepřiměřeně zasahují do vlastnických práv členů vlády a omezují jejich právo podnikat, a to nepředvídatelně, během výkonu funkce. Slovy návrhu jde o "legislativní past, která má tyto dotčené jedince zbavit buď veřejné funkce, nebo části jejich majetku".

Poslanci kritizovali také fakt, že sporná část zákona byla přijata kvůli konkrétnímu člověku - Babišovi. Postrádá tedy všeobecnost, základní rys právního předpisu.

Zákon nabyl účinnosti v první polovině února. Zakazuje firmám, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky. Součástí zákona je i ustanovení, které zakazuje členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk.

Témata:  Ústavní soud ČR,  Andrej Babiš,  Miloš Zeman,  Hnutí ANO