Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Státní dluh se zvýšil o 175 miliard

Ministerstvo financí
Ministerstvo financí
Foto: Lukáš Henzl, EuroZprávy.cz

Praha - Státní dluh se v prvním čtvrtletí zvýšil o zhruba 175 miliard korun na 1,789 bilionu Kč. Za růstem je prodej státních dluhopisů, které MF prodávalo na trhu za výhodných podmínek.

Cílem bylo zajistit si finanční rezervu či refinancovat část dluhu výhodněji. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak připadá dluh 169.000 Kč.

Úřad během prvního čtvrtletí prodal dluhopisy za 110,3 miliardy korun s průměrným záporným výnosem 0,1 procenta ročně. Investoři tak fakticky platili českému státu za to, že mu půjčili.

"Díky výhodným půjčkám do zásoby budeme moci po zbytek roku nejen profitovat z negativních úroků, ale také splácet staré a nevýhodné půjčky a snižovat dluh," uvedl náměstek ministra financí pro veřejné rozpočty Petr Pavelek.

Upozornil, že v dubnu MF díky výhodněji úročeným penězům uhradilo 90 miliard korun za dluh z roku 2007 s ročním úrokem čtyři procenta. "Dalším příznivým dopadem mimořádně výhodného financování v prvním čtvrtletí je navýšení podílu státního dluhu, se kterým nejsou spojeny žádné úrokové výdaje," dodal Pavelek.

Podíl státního dluhu, se kterým nejsou spojeny úrokové výdaje, činil ke konci prvního čtvrtletí 18,6 procenta, tedy 333,1 miliardy korun.

Témata:  státní dluh ekonomika Ministerstvo financí České republiky

Související

Aktuálně se děje

10:08

Michal David nechtěně v centru dění. Na plese na Kanárech se strhla mela

Michal David se nechtěně ocitl v centru dění během mely, která se strhla na plese na Kanárech. Nikdo z aktérů nechce z incidentu dělat velkou věc, jen jeden ostatně prozradil jakékoliv podrobnosti. Co se tedy stalo?  

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Slintavka a kulhavka: Na obě nemoci existuje očkování, proč je v EU zakázané?

V Evropské unii je vakcinace proti slintavce a kulhavce již více než třicet let zakázána. Toto vysoce nakažlivé virové onemocnění postihuje skot, prasata, ovce a další sudokopytníky a jeho šíření představuje značné riziko pro zemědělství i obchod. Přestože vakcíny proti tomuto viru existují, EU se rozhodla upřednostnit jiný přístup k ochraně hospodářských zvířat. Hlavní důvody tohoto rozhodnutí souvisejí s proměnlivostí viru, diagnostickými problémy i ekonomickými důsledky vakcinace.