Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Státní dluh se zvýšil o 175 miliard

Ministerstvo financí
Ministerstvo financí
Foto: Lukáš Henzl, EuroZprávy.cz

Praha - Státní dluh se v prvním čtvrtletí zvýšil o zhruba 175 miliard korun na 1,789 bilionu Kč. Za růstem je prodej státních dluhopisů, které MF prodávalo na trhu za výhodných podmínek.

Cílem bylo zajistit si finanční rezervu či refinancovat část dluhu výhodněji. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak připadá dluh 169.000 Kč.

Úřad během prvního čtvrtletí prodal dluhopisy za 110,3 miliardy korun s průměrným záporným výnosem 0,1 procenta ročně. Investoři tak fakticky platili českému státu za to, že mu půjčili.

"Díky výhodným půjčkám do zásoby budeme moci po zbytek roku nejen profitovat z negativních úroků, ale také splácet staré a nevýhodné půjčky a snižovat dluh," uvedl náměstek ministra financí pro veřejné rozpočty Petr Pavelek.

Upozornil, že v dubnu MF díky výhodněji úročeným penězům uhradilo 90 miliard korun za dluh z roku 2007 s ročním úrokem čtyři procenta. "Dalším příznivým dopadem mimořádně výhodného financování v prvním čtvrtletí je navýšení podílu státního dluhu, se kterým nejsou spojeny žádné úrokové výdaje," dodal Pavelek.

Podíl státního dluhu, se kterým nejsou spojeny úrokové výdaje, činil ke konci prvního čtvrtletí 18,6 procenta, tedy 333,1 miliardy korun.

Témata:  státní dluh ekonomika Ministerstvo financí České republiky

Související

Aktuálně se děje

27. října 2025 10:18

27. října 2025 9:03

Otevírací doba obchodů 28. října: Jak si zapamatovat, jestli je zavřeno?

V Česku už několik let platí, že o vybraných svátcích si v obchodech nenakoupíme. Jak si zapamatovat, které to jsou?

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Petr Pavel udílel oceněným osobnostem státní vyznamenání

Státní vyznamenání 2025: Česko slaví 107 let od vzniku Československé republiky

Nezávislost Československa byla slavnostně vyhlášena 28. října 1918 Národním výborem v Praze. Pětičlennou skupinu tvořili Antonín Švehla, Alois Rašín, Jiří Stříbrný, Vavro Šrobár a František Soukup, dnes známí jako „muži 28. října“. Jejich akce proběhla v úzké koordinaci s Československou národní radou v zahraničí, která se za prozatímní vládu prohlásila už o čtrnáct dní dříve. Národní výbor pro zajištění veřejného pořádku řídil zemi pomocí dekretů a zachoval kontinuitu stávajících zákonů.