Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vládě dochází čas, musí rozhdnout o rozpočtovém přebytku

Bohuslav Sobotka, Pavel Bělobrádek, Martin Stropnický a Jiří Havlíček
Bohuslav Sobotka, Pavel Bělobrádek, Martin Stropnický a Jiří Havlíček
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Praha - Ministři už nemají moc času na to, aby se domluvili na využití 62 miliard korun přebytku státního rozpočtu. Návrh státního závěrečného účtu totiž musí vláda Sněmovně předložit do neděle 30. dubna.

Podle vyjádření z uplynulého týdne by se měli na užití peněz dohodnout šéfové vládních stran Bohuslav Sobotka (ČSSD), Andrej Babiš (hnutí ANO) a Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) během zasedání předsednictva vlády, které se schází před schůzí kabinetu ve Strakově akademii.

Zatímco sociální demokraté chtějí virtuální peníze označit jako rezervu pro potřebu budoucího navyšování penzí, KDU-ČSL se ve čtvrtek přiklonila k názoru hnutí ANO, že by přebytek měl sloužit ke snížení státního dluhu. Lidovci původně chtěli, aby peníze posloužily k investicím.

Protože by ale bylo nutné příslušné projekty vypsat i uskutečnit ještě letos, strana nakonec usoudila, že by to bylo příliš komplikované a pravděpodobně by se vše nestihlo.

Využití přebytku z loňského hospodaření státu řešili vládní politici již počátkem roku. Přebytek podle Babiše reálně neexistuje, jde pouze o účetní krok, což vnímají i další členové koalice.

"O ten přebytek emitovalo ministerstvo financí méně státních dluhopisů. Pokud by se vláda rozhodla ty peníze využít, tak by ministerstvo financí muselo v tom rozsahu vydat nové dluhopisy," vysvětlil nedávno Sobotka.

Témata:  vláda státní rozpočet

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Počasí udělalo čáru přes rozpočet. Koupaliště počítají ztráty, červenec zklamal

Letní sezóna 2025 začala slibně. Červen přinesl teplo, plná lehátka a spokojené provozovatele. Pak ale přišel červenec. S průměrnou teplotou 17,9 °C byl sice podle klimatologů „v normě“, ovšem ne v normě naší současné představy o létě. Po letech tropických červenců jsme prostě zvyklí na více. Nízké teploty, zatažená obloha a déšť odradily příležitostné návštěvníky, přičemž podobný trend pokračoval i na začátku srpna.