Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nejhorší sousedé? Narkomani, alkoholici a kriminálníci, myslí si Češi

Česká republika
Česká republika
Foto: Pixabay

Praha - Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) se v březnu Čechů dotazovalo, vedle koho by chtěli a naopak nechtěli bydlet. Nejtolerantnější postoj zaujímají ke skupinám definovaným vysokým či naopak nízkým věkem a k lidem s jiným politickým přesvědčením. Sousedství s nimi odmítá jen každý 20. dotázaný.

Valná většina Čechů by nechtěla mít za svého souseda narkomana. Podle aktuálního průzkumu si 89 procent Čechů udržuje odstup od lidí závislých na drogách. S více než desetibodovým odstupem následují alkoholici a lidé s kriminální minulostí. "Poslední velká distance se vztahuje k psychicky nemocným lidem, které by za sousedy nechtěly mít dvě třetiny dotázaných," uvádí zpráva CVVM.

Zhruba třetině Čechů (37 procent) by jako sousedé vadili lidé s jinou barvou pleti. O pět procentních bodů nižší byl podíl lidí, kteří by za souseda nechtěli cizince žijícího v Česku. Distanci k lidem s homosexuální orientací vyjádřila necelá čtvrtina respondentů.

Každý pátý oslovený by ve svém okolí nechtěl lidi s jiným náboženským přesvědčením a kuřáky. Sousedství s bohatými odmítá 11 procent Čechů a s chudými sedm procent. „Stejné procento by nechtělo mít sousedy tělesně handicapované," zjistilo CVVM.

Ve srovnání s loňským rokem se výsledky příliš neliší. Výjimkou je posílení odmítavých postojů k alkoholikům o tři procentní body, a na druhou stranu čtyřbodový pokles podílu lidí, kteří by za souseda nechtěli osoby jiného náboženského vyznání. Dlouhodobě je tolerance Čechů ke zkoumaným skupinám víceméně stabilní. Výjimkou byl před dvěma lety skokový nárůst netolerance vůči skupinám, které mohou být spojovány s projevy radikálního islamismu v Evropě, uvádí CVVM.

Témata:  Češi průzkumy lidé Česká republika

Související

Aktuálně se děje

29. července 2026 11:31

Turek si vše rozmyslel. Prezidenta nakonec žalovat nebude

Poslanec Filip Turek (Motoristé) nakonec nebude žalovat prezidenta Petra Pavla v souvislosti s nejmenováním ministrem Babišovy vlády. Turek, jenž měl původně stanout v čele ministerstva životního prostředí, podle svých slov z mnoha důvodů změnil názor. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

400 tisíc korun. S růstem rodičovského příspěvku souhlasí i senátoři

Senát ve středu chválil návrh ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO)  na zvýšení rodičovského příspěvku. Jeho celková výše má nově činit 400 000 korun, u dvojčat a vícerčat 800 000 korun. Navýšení se bude vztahovat na děti narozené od 1. ledna 2027. Senátoři zároveň schválili úpravy parametrů dávky státní sociální pomoci (DSSP), které posílí podporu samoživitelů s dětmi do 15 let a lépe zohlední skutečné náklady na bydlení v jednotlivých regionech.