Praha - Odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra dnes zveřejnil novou statistiku. V prvním čtvrtletí letošního roku požádalo o azyl v Česku 353 cizinců, což bylo meziročně o 62 méně. Mezinárodní ochranu chtějí především Ukrajinci.
Ukrajinci letos podali 135 žádostí o azyl, což bylo o deset více než před rokem. Občané Ázerbájdžánu, Arménie, Sýrie a Kuby podali 24 až 20 žádostí. Zbývající národnosti jsou mezi žadateli o azyl zastoupeny minimálně.
Od letošního ledna do března podle statistik ministerstva azyl získalo 16 lidí, dalších 39 dostalo doplňkovou ochranu, která se na rozdíl od azylu uděluje na předem stanovenou dobu. Převážně ji získávají lidé, kteří nedostali azyl, ale v případě návratu domů jim nyní hrozí nebezpečí.
Ve 300 případech české úřady azyl neudělily nebo řízení zastavily. Dalších 789 žádostí čekalo na konci března na vyřízení.
V letech 2010 až 2013 se pohyboval počet žadatelů pod tisícovkou. Extrémní byl rok 2001 s více než 18.000 žádostí.
V roce 2016 získalo právní ochranu v zemích EU přes 770.000 uprchlíků, zatímco o rok předtím to bylo asi 330.000 běženců, uvedl Eurostat. Nejvíce žádostí - přes 445.000 - kladně vyřídilo Německo, což je třikrát více než v roce 2015. S velkým odstupem pak následují Švédsko (69.350), Itálie (35.450) a Francie (35.170).
Celá EU zaznamenala od roku 2015 do roku 2016 podle evropské pohraniční agentury Frontex pokles počtu migrantů. Růst počtu lidí, kteří v unii získali azyl, tak může být zčásti vysvětlen zdlouhavostí azylového řízení.
Více než polovina uprchlíků pocházela ze Sýrie. Devět procent bylo Iráčanů a devět procent Afghánců, dodal Eurostat v tiskové zprávě. Syřané také měli největší šanci azyl získat, úřady vyřídily kladně 98 procent jejich žádostí. Následovali Eritrejci a osoby bez státní příslušnosti.
V Německu roste počet případů, kdy běžencům azyl poskytují náboženské organizace, aby je tak ochránily před deportací. Zatímco v roce 2013 dostalo církevní azyl 162 osob, o dva roky později to bylo již 1015 a loni 1139 osob, z toho 277 dětí a mladistvých, informovala agentura DPA.
Církve poskytují azyl často z taktických důvodů, aby běženci získali ochranu do doby, než uplyne šestiměsíční lhůta, během které je může Německo deportovat podle dublinských pravidel do země, ve které se ocitli poprvé na území EU a v níž původně požádali o azyl. Po šesti měsících je za azylové řízení zodpovědné už Německo.
Témata: uprchlíci, Česká republika, Ministerstvo vnitra České republiky, cizinci
Související
22. srpna 2024 10:08
16. srpna 2024 14:03
14. srpna 2024 13:07
14. května 2024 16:37
13. května 2024 16:44
15. dubna 2024 15:01
