Praha - Spory uvnitř kabinetu, který se ujal moci koncem ledna 2014, se dostaly na veřejnost už v prvních měsících fungování vlády. Především šlo o slovní přestřelky mezi premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) a prvním vicepremiérem, ministrem financí a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem.
Babiš se ale přel i s dalšími politiky sociální demokracie, třeba bývalým ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem (ČSSD). Němeček se proti kritice ohradil a také například řekl, že Babišem (v té době) vlastněná média o něm lžou se záměrem ho poškodit. Média, jež Babiš letos v únoru převedl do svěřenských fondů, ČSSD kritizovala opakovaně. To, že Babiš využíval médií ke zvyšování tlaku na ČSSD, řekl už před dvěma lety i Sobotka, Babiš ale slova o cílených útocích označil za absurdní.
Na sněmu hnutí ANO v únoru 2015 Babiš kritizoval ČSSD jako rozhazovačnou stranu zatíženou kontroverzní minulostí. Hovořil také o podrazech v koalici a zvážení případných změn v koaliční smlouvě.
V květnu 2015 vznikla třenice mezi koaličními partnery v souvislosti s hlasováním o podpoře biopaliv. Ačkoliv návrh o ukončení daňové podpory předložil poslanec Karel Rais (ANO), pro hlasovalo jen šest koaličních poslanců. Šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek poté řekl, že k zamítnutí návrhu o ukončení podpory biopaliv bylo hnutí dotlačeno koaličními partnery. Tím pobouřil především lidovce, později se za své tvrzení omluvil s tím, že šlo o nedorozumění.
V červnu 2015 se Babiš dostal kvůli omezení provizí za zprostředkování pojištění do sporu s poslancem ČSSD Ladislavem Šinclem. Babiš během slovní přestřelky obvinil Šincla a jeho rodinu z korupce a údajně jej zastrašoval informacemi ze složky nadepsané poslancovým jménem. Premiér Sobotka označil chování Babiše k Šinclovi za zcela nepřijatelné, kauza ale vyzněla do ztracena, sněmovní imunitní výbor se výroky odmítl zabývat.
Hlavní loňskou krizí byl spor o reorganizaci policejních útvarů a vznik Národní centrály proti organizovanému zločinu. Babiš kvůli reformě, kterou mimo jiné kritizoval nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a kvůli které odešel od policie šéf Útvaru proti organizovanému zločinu Robert Šlachta, řekl, že hnutí ANO zváží setrvání ve vládě. Po řadě slovních přestřelek a koaličním dohodovacím řízení Babiš řekl, že ANO nevypoví koaliční smlouvu, ale chce jednat o její nové formě.
Napětí ve vládní koalici vyvolala také novela zákona o střetu zájmů, takzvaný "lex Babiš". Novelu, která omezuje podnikání členů vlády i dalších funkcionářů a která mířila na Babiše, ostře kritizovalo jeho hnutí ANO.
Od začátku letošního roku se řeší Babišův nákup dluhopisů jeho někdejší společností Agrofert, kvůli kterému na něj bylo podáno trestní oznámení kvůli možnému krácení daně a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Výhoda takzvaných jednokorunových dluhopisů vydaných do konce roku 2012 spočívá v tom, že jejich držitel v podstatě neplatí ze získaných úroků daň z příjmu. Koncem ledna premiér vyzval Babiše, aby objasnil své příjmy. Ministr financí pak prohlásil, že finanční úřady projdou všechny firmy, jež korunové dluhopisy vydaly.
Začátkem února Sobotka řekl, že se Babiš chová pokrytecky, když inkasuje peníze z dluhopisů, aniž je zdanil, a zároveň se tváří, že bojuje s daňovými úniky. Premiér na svém účtu na facebooku napsal, že nákupem dluhopisů Babiš "důkladně ojebal český stát".
Babiš v minulém týdnu řekl, že podezírá Sobotku z vytváření atmosféry, aby ho mohl odvolat a zlikvidovat jako politického soupeře. Reagoval tak na zprávu Deníku, že premiérovi poradci vypracovali analýzu o způsobu, jakým získal Agrofert, který mu do února patřil.
V úterý Sobotka oznámil, že se rozhodl podat demisi kvůli Babišovým nevyjasněným majetkovým poměrům, s premiérem končí i celá vláda.
Témata: vláda, Andrej Babiš, Bohuslav Sobotka
Související
8. listopadu 2024 14:23
5. října 2024 7:20
6. září 2024 7:14
2. září 2024 22:56