Klaus chtěl slabého prezidenta a silného premiéra. Dodnes to dělá problémy, tvrdí aktivista

Podle člena občanské iniciativy ProAlt Víta Klímy může za slabé postavení prezidenta v Česku frustrace dvou mužů. „Jejího zadavatele na straně jedné a koordinátora týmu pověřeného tvorbou nové Ústavy, na straně druhé. Zadavatelem Ústavy nebyl samozřejmě český lid, na nějž se Ústava tak vehementně odvolává, ale Václav Klaus, tehdejší předseda vlády,“ píše na svém blogu serveru Aktuálně.cz. Požadavek slabého prezidenta mohl podle něj plynout z toho, že Václav Klaus byl s tehdejším prezidentem Václavem Havlem „na kordy“.

„Zadání ze strany Václava Klause, potažmo Jana Kalvody tehdy znělo: poskytnout v Ústavě mnohem více pravomocí premiérovi, než prezidentovi, nebo jinak, z prezidenta udělat poslušnou loutku premiéra,“ píše Klíma. Je otázkou, zda je jeho výklad oprávněný. Česká republika je parlamentní demokracií a postavení prezidenta v takovýchto systémech bývá více méně spíše reprezentativního charakteru. Podle Klímy však důsledky takovéhoto institucionálního nastavení pociťujeme negativně i dnes.

I právě skončená vládní krize prý byla důsledkem tohoto nastavení. V podstatě šlo podle slov Klímy o boj „dvou vůdců smeček“ o „kořist jménem Česká republika“. „Politici zas jednou ukázali, oč jim ve skutečnosti jde – pouze o co největší díl kořisti. Takže na podzim: „zvesela k novým volbám“! míní Klíma.

Klíma je přesvědčený, že bývalý premiér Václav Klaus na počátku 90. let hledal „stejně nedoceněného právníka“, toho měl „za odměnu“ dosadit na vysoký post do Ústavního soudu. 

„Vzhledem k tomu, že se dotyčný právník už se na nás dívá z obláčku a nemůže se bránit, nebudu jej jmenovat. Vzal si za manželku dceru jednoho z našich světově uznávaných umělců,“ míní. Ten podle Klímy trpěl jakýmsi syndromem přehlíženého asistenta na právnické fakultě. Z dostupných veřejných zdrojů lze vyvodit, že Klíma hovoří o právníku Vojtěchu Ceplovi. Jeho manželka byla dcerou umělce Jiřího Trnky. Cepl působil od roku 1993 jako soudce Ústavního soudu. 

Na ústavě tehdy pracovala kromě vládní komise (tu vedl Václav Klaus), kde působil výše zmíněný právník, také komise předsednictva České národní rady. V ní byl například současný poslanec ODS Marek Benda, ale také právnička Hana Marvanová nebo Milan Uhde. V srpnu 1992 se však rozhodlo, že základem pro vytvoření konečného dokumentu bude návrh ústavy od komise vládní.

„A co říci na závěr? Necháte-li na českých poslancích, aby odhlasovali Ústavu, je nasnadě, že odsouhlasí takovou, která zajišťuje jejich výsadní, privilegované postavení ve společnosti. Jistě při jejím schvalování kvitovali s povděkem svoji neodvolatelnost během celého mandátního období, širokou imunitu (hraničící až s beztrestností) a možnost rozhodovat veřejné záležitosti v souladu se svými soukromými či stranickými zájmy, přičemž občané nedostali žádnou možnost jejich rozhodnutí nějak zvrátit, pokud s nimi nesouhlasí,“ myslí si Klíma. Dodává, že poslanci tehdy Ústavu České republiky rádi schválili. Přiznává jim totiž právo stanovit si plat.

Témata:  Miloš Zeman,  prezident ČR,  Ústava České republiky,  Václav Klaus