reklama

"Silný tlak na skokové zvyšování minimální mzdy v krátkém časovém horizontu je jednoznačně jedním z klíčových důvodů uzavírání malých venkovských prodejen. Jde o důvod mnohem závažnější než často skloňované EET," uvedl předseda asociace Zdeněk Juračka.

Jen loni zaniklo v České republice 396 prodejen s potravinami a smíšeným zbožím o velikosti do 50 metrů čtverečních, což je o 46 prodejen více než v roce 2015.

Juračka si ale dokáže představit, že by se minimální mzda lišila podle jednotlivých oborů či regionů, jak je tomu například v Itálii. Při růstu minimální mzdy podle AČTO současný systém výpočtu minimálního vyměřovacího základu zdravotního pojištění dehonestuje pracovníky na zkrácené pracovní úvazky.

"Ti jsou za to nesmyslně trestáni krácením mzdy - tedy povinností doplatit si ze svého až do výše minimálního vyměřovacího základu zdravotní pojištění," uvedla asociace.

Minimální mzdu dostává asi 132.000 lidí, tedy 3,6 procenta zaměstnanců. Zaměstnavatele by zvýšení o 1200 korun příští rok stálo o 3,4 miliardy Kč víc. Do sociálního pojištění by z toho mohlo přitéct 800 milionů korun a do zdravotního 340 milionů, uvedlo ministerstvo práce.

reklama