Brno - Ředitel Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) se musí znovu zabývat prověrkou bývalého důstojníka Bezpečnostní informační služby (BIS) Jana Petržílka. Před lety mu úřad osvědčení pro stupeň Tajné odebral kvůli podezření, že z BIS vynesl citlivé nahrávky podnikatele Romana Janouška a exprimátora Pavla Béma a předal je tehdy vlivnému politikovi Vítu Bártovi. Odebrání prověrky potvrdil loni v srpnu Městský soud v Praze, nyní však verdikt zrušil Nejvyšší správní soud (NSS).
Případ znovu dostane na stůl ředitel NBÚ, jímž je nyní Jiří Lang, bývalý šéf BIS. Měl by řešit Petržílkův rozklad proti úřednímu rozhodnutí, podle kterého u stíhaného muže existovalo bezpečnostní riziko. Podle NSS je nutné doplnit podklady a více zohlednit Petržílkovy připomínky, stejně jako jím předestřené alternativní možnosti úniku informací. Původní postup NBÚ podle správního soudu působí jednostranně a nevyváženě.
V rozhodnutí, se kterým se ČTK seznámila, ale NSS zároveň připomíná, že platnost prověrky by už v mezičase tak jako tak uplynula. Ředitel úřadu tak musí zvážit, zda jsou i nyní ještě splněny podmínky k projednání věci.
Policisté Petržílka zadrželi v roce 2013, nějaký čas byl i ve vazbě. Podnětem k odebrání prověrky se stal především samotný fakt, že Petržílek čelil stíhání, úřad se při tom seznámil s některými podklady z trestního spisu. Podle Petržílkovy žaloby je podobné uvažování v rozporu s ústavním principem presumpce neviny. Nelze prý předjímat závěr o vině, dokud není pravomocně rozhodnuto.
Městský soud ovšem původní rozhodnutí úřadu o prověrce potvrdil. "Účelem bezpečnostního řízení není posuzovat vinu, popřípadě trestat, účelem je posoudit, zda je účastník řízení schopen zajistit ochranu utajovaným informacím, k nimž již má či může mít v budoucnu přístup," rozhodl městský soud v nyní už neplatném verdiktu.
Trestní řízení s Petržílkem se vleče, trvá čtvrtým rokem. Muž čelí podezření z ohrožení utajované informace a zneužití pravomoci. Vyšetřovatelé si podle zjištění ČTK vyžádali postupně několik expertiz, například z oboru kryptologie. Zkoumání nosičů informací od počátku naráželo na technické potíže spojené s dešifrováním a prolomením přístupových hesel k ohromnému množství dat.
Naposledy bylo k analýze dat a vypracování znaleckého posudku přibráno pracoviště Odboru kriminalistické techniky a expertiz Vojenské policie, jemuž poskytl prostory ke zpracování posudku Národní bezpečnostní úřad. Termín zpracování znaleckého posudku byl stanoven na 30. dubna 2017, zjistila ČTK z usnesení Ústavního soudu, který nedávno odmítl Petržílkovu stížnost na průtahy.
"Ústavní soud nezjistil nedůvodnou nečinnost státních zastupitelství a průtahy v řízení. Je zřejmé, že dlouhého trvání jsou si státní zástupci vědomi a objektivně se snaží dosáhnout účelu efektivního trestního řízení," stojí v usnesení ústavních soudců z konce letošního dubna.
Podle dřívějších informací médií souvisí Petržílkovo obvinění s odposlechnutými telefonickými hovory Janouška a Béma, které zveřejnila Mladá fronta Dnes a v nichž se oba muži vzájemně oslovují "Mazánku" a "Kolibříku". Odposlechy se z BIS dostaly do bezpečnostní agentury ABL. Agenturu tehdy vlastnil Vít Bárta.
Témata: NBÚ , Nejvyšší správní soud (NSS), Roman Janoušek
Související
8. září 2023 21:13
10. března 2022 12:03
24. června 2020 11:52
26. dubna 2018 19:18
1. srpna 2017 17:20
24. července 2017 13:35