Praha - Trest smrti byl v Československu zrušen v roce 1990 po pádu komunistické totality. Proti jeho znovuzavedení se teď staví nejvíce Čechů za uplynulých 25 let.
Nesouhlas s trestem smrti sílí, proti zavedení poprav se staví 38 procent lidí. Vyplývá to květnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM). Většina Čechů ale trest smrti stále podporuje, pro popravy je více než polovina lidí.
CVVM se na problematiku ptá pravidelně od roku 1992. Podíl zastánců poprav od té doby vytrvale převažuje nad podílem odpůrců, ale rozdíl velikostí obou táborů se postupně zmenšuje.
V roce 1992 podporovalo trest smrti 76 procent lidí a pouze 13 procent bylo proti. Letos již bylo pro existenci trestu smrti jen 53 procent obyvatel Česka, kdežto proti popravám se stavělo 38 procent dotázaných. Menší podporu má trest smrti u vysokoškolsky vzdělaných nebo nábožensky orientovaných lidí, větší například mezi příznivci krajních politických stran a starších lidí.
Výzkumníci také zjišťovali s jakými argumenty pro, nebo proti existenci trestu smrti lidé nejčastěji souhlasí. Z výroků pro trest smrti souhlasilo nejvíce dotázaných - zhruba dvě třetiny - se třemi argumenty. Prvním je, že takový trest přináší zadostiučinění obětem a pozůstalým. Druhý argument uvádí, že bez trestu smrti stát ve věznicích zbytečně živí z daní nenapravitelné zločince, a podle třetího argumentu je poprava přiměřený trest za nejtěžší zločiny.
Zhruba tři čtvrtiny také souhlasí se dvěma argumenty proti trestu smrti. Podle většiny lidí je vážnou námitkou proti zavedení poprav riziko justičního omylu i možnost zneužití trestu smrti.
Témata: trest smrti, Češi
Související
25. července 2023 17:10
3. ledna 2023 13:15
18. května 2022 10:55
13. ledna 2021 9:10
25. září 2020 9:56
20. září 2020 11:50
