Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi stále více odmítají trest smrti

Trest smrti
Trest smrti
Foto: Pixmac

Centrum pro výzkum veřejného mínění provedlo v dubnu a květnu průzkum zaměřený na postoje českých občanů k trestu smrti. Dotazník se zabýval obecným názorem na existenci či neexistenci trestu smrti v České republice, stejně jako konkrétními výroky týkajícími se tohoto trestu.

Z výsledků průzkumu vyplývá, že jen o málo více než dvě pětiny oslovených souhlasí s trestem smrti. Konkrétně 17 % dotázaných rozhodně podporuje existenci tohoto trestu a 25 % je spíše pro. Tento souhlas je nejnižší od roku 1992, kdy se tento průzkum provádí, a znamená pokles o 34 procentních bodů z tehdejších 76 % podpory.

Poprvé od roku 1992 převládá nesouhlas s trestem smrti, který tvoří o málo více než polovinu dotázaných (51 %). Oproti roku 1992 se odmítnutí trestu smrti téměř zčtyřnásobilo, uvedlo CVVM na svém webu.

Mezi výroky, které podporují trest smrti, veřejnost nejvíce souhlasí s tvrzením, že „přináší spravedlivé zadostiučinění pozůstalým“ (62 %). Nejméně podpory získal výrok o potřebnosti uplatňování principu „oko za oko, zub za zub“, který souhlasí pouze 41 % dotázaných.

Mezi výroky, které zpochybňují trest smrti, jsou na prvním místě "riziko zneužití" (83 %) a "riziko justičního omylu" (81 %). Na posledním místě se nachází tvrzení, že trest smrti je projevem politického populismu, které podporuje pouze 37 % oslovených.

Témata:  průzkumy trest smrti

Související

Aktuálně se děje

15. září 2025 11:53

Poslední přání Laury Dahlmeirové nebude vyslyšeno. Do hor míří speciální tým

Necelé dva měsíce po tragické smrti někdejší biatlonistky Laury Dahlmeierové to vypadá, že její poslední přání nakonec nebude vyslyšeno. Z Pákistánu totiž přicházejí zprávy, že do hor byl vyslán záchranný tým, který má najít její tělo a dopravit ho dolů. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

Energetika, ilustrační fotografie.

Komentář

Kdy fixovat ceny energií? Vyplatí se sledovat i vývoj v Německu

Okamžitá cena velkoobchodní elektřiny v Německu dnes klesla nejníže od začátku letošního roku, na úroveň 8,83 eura za megawatthodinu. Signalizuje takto nízká cena na klíčovém evropském trhu také možné další zlevnění elektřiny v Česku, které je na německý trh poměrně úzce navázané? Vyplatí se českým domácnostem posečkat s fixací cen elektřiny, ale i plynu, jehož cenový vývoj je s vývojem cen elektřiny spjatý?