reklama

„Ano, je to tak. Hlavní důvodem jsou osobní problémy, do detailů však nechci zabíhat,“ řekl včera šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Podle zdrojů Práva je Pilného odchod z politiky spojen se zdravotními potížemi jeho blízkých.

Pilný měl být lídrem ANO na Vysočině, místo něj bude jedničkou šéf poslanců hnutí Jaroslav Faltýnek. V čele olomoucké kandidátky má Faltýnka nahradit tamní hejtman Ladislav Okleštěk. Vedení ANO bude kandidátní listiny schvalovat v pondělí.

Vláda minulý týden schválila návrh ministerstva financí na rozpočet pro příští rok se schodkem 50 miliard korun. Výdaje rozpočtu by příští rok podle návrhu měly včetně peněz z fondů EU a dalších finančních mechanismů činit 1,342 bilionu korun a příjmy 1,292 bilionu korun. Požadavky ministerstev podle ministra financí Ivana Pilného (ANO) přesahují plánovaný schodek o 97 miliard korun. Uvedl, že návrh předběžných příjmů rozpočtu na příští rok bez peněz z EU je proti letošku vyšší o 69 miliard, předběžné výdaje jsou meziročně o 59,6 miliardy vyšší.

V minulosti Pilný fungování hnutí ANO kritizoval. Na sněmu před dvěma lety, kdy se ucházel o funkci místopředsedy, se ostře vyjádřil na adresu tehdy zvoleného vedení. Prohlásil, že se do čela hnutí dostali i lidé, kteří je využívají jako výtah k moci, konkrétně kritizoval tehdejší pražskou šéfku hnutí Radmilu Kleslovou (místo ve vedení opustila na podzim 2015, kdy vyšlo najevo, že pracovala pro několik státních a polostátních firem za vysoké finanční odměny). O post místopředsedy ANO se Pilný ucházel i letos v únoru, opět ale neuspěl.

Podle médií se Pilný zpočátku řadil mezi kritiky projektu elektronické evidence tržeb (EET), který patřil mezi Babišovy priority během jeho působení na ministerstvu financí, názor ale později změnil. "Kdo neplatí daně, má neopodstatněnou výhodu," uvedl Pilný v červenci 2015, když se o příslušném zákonu hlasovalo ve Sněmovně. Nyní zase řekl, že EET přispívá ke stabilitě podnikatelského prostředí, kde daně mají platit všichni.

Na podzim 2013 se kriticky vyjádřil i ke skutečnosti, že v hnutí ANO jsou také někdejší členové KSČ. "Nedělá mě šťastným, že tam komunisty máme," řekl. "Pokud by se objevily důkazy, že pan Babiš spolupracoval s StB, nemohl bych v hnutí zůstat, musel bych odejít. Ukázalo by se totiž, že nám lhal. Ale opravdu si nemyslím, že se to stane," řekl v souvislosti s kauzou Babišovy údajné spolupráce s komunistickou tajnou policií. Slovenské soudy v letech 2014 a 2015 rozhodly, že Babiš byl ve evidován neoprávněně, věcí se ale ještě zabývá tamní ústavní soud.

Často prý dostává otázku, jestli se před rokem 1989 politicky angažoval. "Ne, třikrát jsem odmítl vstup do strany. A vždycky mně to prošlo," řekl Hospodářským novinám. "Nepovažoval jsem prostě za zajímavé, co se stalo před x lety, s tím, co dělám teď, to nemá nic společného," řekl serveru Novinky.cz na otázku, proč ve svých životopisech neuváděl tyto informace.