Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Úložiště vyhořelého jaderného paliva by mohlo být v Dolní Rožínce, navrhuje Zeman

Prezident Miloš Zeman
Prezident Miloš Zeman
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Heřmanov (Žďársko) - Prezident Miloš Zeman dnes ukončil návštěvu Kraje Vysočina. Navrhl, aby v bývalém uranovém dolu v Dolní Rožínce vzniklo úložiště vyhořelého paliva z českých jaderných elektráren.

Zeman, který ve čtvrtek navštívil jadernou elektrárnu Dukovany, dnes na tiskové konferenci prohlásil, že se na Vysočině setkává s příznivým pohledem na jadernou energetiku, lidé mají ale "poněkud distancovaný postoj" k úložišti vyhořelého paliva.

"Přitom v Dolní Rožínce je vytěžený uranový důl, který má 25 pater. A když se tvrdí, že vyhořelé palivo je natolik bezpečné, že ani nepotřebuje hlubinné úložiště, tak na území Kraje Vysočina máte Dolní Rožínku a já bych byl velmi rád, kdybyste se dohodli a kdyby to jaderné úložiště bylo právě v této naprosto bezpečné oblasti," řekl prezident.

Hejtman Jiří Běhounek (ČSSD) řekl, že názor prezidenta respektuje. O otázce by ale podle něj měli rozhodovat odborníci. "Je tady technická záležitost, která je na zhodnocení odborníků, a to jest, že jaderné úložiště by v určitých lokalitách, kde bylo těženo, bylo obtížné umístit," řekl. Podotkl, že experti prověřují i možné uložení vyhořelého paliva v lokalitách českých jaderných elektráren Dukovany a Temelín.

Pro vybudování hlubinného úložiště zatím Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) vytipovala v Česku sedm lokalit, z nich tři na Vysočině. Patří mezi ně i lokalita nazvaná Kraví hora, která se nachází poblíž Dolní Rožínky na Žďársku. Obce tam zatím proti úložišti příliš neprotestovaly, protože místní lidé jsou na těžbu uranu zvyklí. V dole Rožná u Dolní Rožínky skončilo dobývání uranové rudy letos v dubnu, po 60 letech provozu.

Témata:  Miloš Zeman Vysočina Jiří Běhounek

Související

Aktuálně se děje

9:02

Ukrajina může poprvé použít ATACMS a Storm Shadow na ruském území. Změní tak průběh války?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vláda ČR

Sport dostane stovky milionů na obnovu po povodních, rozhodla vláda

Národní sportovní agentura dostane 850 milionů korun na pomoc sportovním organizacím, jejichž majetek zničily či poškodily zářijové povodně. Uvolnění peněz z rozpočtové rezervy schválila vláda středečním jednání. Odsouhlasila také další rozšíření pomoci českým exportérům obchodujícím s Ukrajinou, poskytované formou pojištění vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společností a schválila i spuštění úvěrového programu Národní rozvojové banky pro podnikatele postižené povodněmi.