Před 20 let Moravu zasáhly katastrofální povodně: Zemřelo 50 lidí, z Troubek zůstaly trosky

Povodně trvaly od 5. do 16. července 1997. V povodí Moravy a Odry spadlo během pár dní místy až přes polovinu ročního úhrnu srážek. Postiženo bylo 536 měst a obcí v 34 okresech, například části Ostravy, Otrokovic, Přerova a Olomouce.

O život přišlo 50 lidí. Většina z nich utonula, někteří zemřeli v souvislosti s povodní z jiných důvodů. Téměř 80.000 lidí evakuovaných, z toho víc jak 10.000 jich zůstalo bez střechy nad hlavou.

Škody se vyšplhaly na 63 miliard korun (přibližně 12 procent státního rozpočtu roku 1997). V roce 1997 vláda uvolnila 11,4 miliardy korun. V následujícím roce schválil parlament převod dalších čtyř miliard korun z výnosů malé privatizace na povodňový účet. Postupně byly uvolňovány i další finance. Poslanecká sněmovna schválila vydání tzv. povodňových dluhopisů ve výši do pěti miliard korun. Vláda požádala Evropskou komisi o možnost použít prostředky zhruba ve výši 1,42 miliardy korun z programu Phare, úvěr poskytla i Evropská investiční banka.

Škody na památkách činily více než šest milionů korun. Voda například zatopila asi 90 procent Podzámecké zahrady v Kroměříži, která je od roku 1998 na seznamu UNESCO.

Policie zjistila 42 případů podezření ze spáchání trestných činů proti majetku a nedotknutelnosti obydlí, ve většině případů se jednalo o vloupání do domů a bytů. Bylo zaznamenáno 19 závažných úniků škodlivých látek z vytopených skladů, ve zhruba 80 procentech se jednalo o únik ropných látek. Výskyt bakteriálního onemocnění leptospirózou se zvýšil až na pětinásobek. Na Weilovu žloutenku, která je jednou z forem leptospirózy, dokonce zemřeli čtyři lidé. Z toho dva byli záchranáři.

Legislativní mezeru částečně zacelila novela tzv. vodního zákona z roku 1998 a nařízení vlády z roku 1999, které upravuje spolupráci a úkoly povodňových orgánů. Vodohospodáři vypracovali studie protipovodňové ochrany. Při záplavách, které se Českem prohnaly v roce 2002, pracovaly již státní úřady lépe. Zlepšila se také informovanost.

Aktuálně stát řeší výstavbu šesti přehrad

Odborník z ministerstva zemědělství Pavel Punčochář ČTK už dříve řekl, že by jich mělo být pro lepší zásobování vodou severozápadu Česka sedm, a to včetně přehrady u obce Kryry na Žatecku.

Jenom státní podnik Povodí Odry investoval 2,1 miliardy korun do odstranění povodňových škod a zhruba dvě miliardy korun do více než 80 opatření, která mají záplavám zabránit. Dalších 17 protipovodňových opatření s předpokládanými náklady 1,5 miliardy korun podnik ještě připravuje. V povodí by se měla v roce 2020 začít se stavbou přehrady Nové Heřminovy, která vyjde podle státu na osm miliard korun.

Další velkou investicí je úvaha o stavbě díla Skalička na Bečvě. Stát však zatím nerozhodl, zda půjde o suchý poldr, nebo o nádrž, ve hře jsou i další varianty. Vláda by o tom měla rozhodnout do dvou až tří let, poldr by stál přibližně 2,69 miliardy korun, nádrž zhruba 3,25 miliardy korun.

Další čtyři díla jsou ve fázi úvah. Nové vodní nádrže, hlavně pro boj proti dopadům sucha, by měly vzniknout v Pěčíně v Královéhradeckém kraji, Vlachovicích ve Zlínském kraji a Senomatech a Šanově ve středních Čechách. U posledních dvou se dělají projektové práce, o jejich stavbě ještě vláda nerozhodla. Do boje se suchem by měl stát do roku 2022 investovat 28 miliard korun, například i na budování závlah.

Naopak stát například odstoupil od myšlenky vybudování poldru na Berounce, kterou ve studii proveditelnosti představilo Povodí Vltavy. S myšlenkou nesouhlasil Středočeský kraj a několik tisíc obyvatel dotčené oblasti, naopak některé obce na dolním toku Berounky ji uvítaly. Povodí později označilo záměr popsaný ve studii za neuskutečnitelný.

Odborníci se shodují, že povodně a sucho jsou odvrácené strany stejné mince. Pokud půda nedokáže zadržovat dostatek vody, v případě intenzivních dešťů, které se se změnou klimatu očekávají stále častěji, dojde k odtoku vody do říčních toků rychleji u vysušené půdy, čímž mohou vznikat bleskové povodně.

Témata:  povodně