reklama

V kázání, které přednesl olomoucký biskup Rudolf Göbel, zazněl apel na to, aby se Evropa hlásila ke svým křesťanským kořenům. Shromáždění se také modlili za pronásledované, za lidi, kteří pomáhají lidem v nouzi, nebo za ty, kdo ve svém povolání dělají společensky prospěšnou činnost.

Česko dnes podle Göbela potřebuje Husa jako svůj vzor, stejně jako ho potřebovalo už mnohokrát v minulosti. Církevní reformátor podle něj může Čechům pomoci připomenout si křesťanskou tradici, z níž dnešní společnost vychází. O tuto tradici je podle něj třeba pečovat v celé Evropě. „Nenechme vytlačit křesťanství z našeho světa," řekl.

Bohoslužby připomínající Husovo upálení se dnes konaly i na dalších místech České republiky. V jihočeském Husinci, odkud církevní reformátor pocházel, ho připomněla Jihočeská filharmonie i ekumenická bohoslužba. V podvečer se bohoslužba připomínající Husa koná i v Brně.

Jan Hus byl katolický kněz. Kritizoval však svou církev za odvrácení od jejích prvotních ideálů, odmítal její institucionalizaci, kritizoval kněží žijící v hříchu či kupčení s odpustky.

Podle dnešních historiků je Hus příkladem zásadovosti, statečnosti, svobody svědomí a ochoty držet se pravdy. Předběhl v mnoha směrech zásady budoucích protestantských reformací. Výročí jeho smrti je v Česku státním svátkem.

Církví však byl ve své době označen za kacíře a na kostnickém koncilu 6. července roku 1415 upálen. Jeho smrt vedla posléze v českých zemích k zásadní husitské revoluci. Kromě snah o reformu církve i společnosti je Husovi připisováno autorství traktátu O českém pravopise, zavádějícího diakritická znaménka.