Česká republika si dnes připomíná památku církevního reformátora Jana Husa, který byl před 609 lety upálen na koncilu v Kostnici v Německu kvůli svým názorům. Jeho odkaz si lidé mohou připomenout například na bohoslužbách.
Hus je znám nejen pro své snahy o reformu církve a společnosti, ale také jako autor traktátu "O českém pravopise," který zavedl diakritická znaménka a odstranil spřežky z češtiny. Šestý červenec je státním svátkem od roku 1990.
Jan Hus byl katolickým knězem, ale kritizoval církev za odklon od jejích původních ideálů, institucionalizaci, hříšné chování kněží a prodej odpustků. Církev ho označila za kacíře a 6. července 1415 byl na kostnickém koncilu upálen.
Jeho smrt vyvolala v českých zemích husitskou revoluci, během níž husité mezi lety 1420 a 1431 odrazili několik křížových výprav a jejich víra pevně zakořenila. Husův odkaz zůstal živý i později, když po roce 1620 probíhala často násilná rekatolizace.
V období renesance byl Hus symbolem pro protestanty, během národního obrození byl vyzdvihován jako vlastenec a bojovník za svobodu a pravdu.
Husovy názory měly vliv i pět set let po jeho smrti při vzniku samostatného československého státu. Komunisté v něm viděli sociálního revolucionáře, evangelíci kořeny české reformace, ale pro katolíky byl dlouho kacířem.
Vatikánské vnímání Jana Husa změnil až papež Jan Pavel II. v roce 1999, když litoval jeho kruté smrti a uznal ho za reformátora církve.
Témata: Jan Hus
