reklama

V roce 2012 žadatelé o vydání zbrojního průkazu dělali 796 zkoušek odborné způsobilosti, loni jich bylo 1703. Zkouška se dělala na základě několika vyhlášek, zákonů a vládních nařízení, které se v některých ustanoveních překrývají, což vede k problémům i ke stížnostem.

"Obsahem stížností je zejména zpochybnění postupu zkušebních komisařů při praktické části zkoušky, které obvykle ve svém důsledku vedou k tomu, že výkon žadatele o vydání zbrojního průkazu je hodnocen jako nedostatečný," stojí ve zdůvodňující části vládního materiálů. Zpochybňovány jsou podle materiálů také požadavky zkušebních komisařů v oblasti technických znalostí o konstrukci zbraní či střeliva, což má rovněž dopady na hodnocení.

Změny ve vládním nařízení slibují, že budou pravidla v Česku sjednocena, budou přehlednější a efektivnější. Nařízení obsahuje nové ustanovení, které se zabývá postupem zkušebního komisaře. Například bude muset zadávat úkoly srozumitelně a tak, aby zadání nebylo matoucí, což v minulosti bylo terčem stížností.

Zkouška má dvě části. První je písemný test, kde se ověřují teoretické znalosti. Navazující praktická část má ověřit znalosti bezpečné manipulace se zbraněmi a střelivem či schopnost střelby žadatele na pevný cíl.

Nová pravidla pro znehodnocení zbraní a střeliva

Účelem dnes schváleného vládního nařízení je zajistit nevratné znehodnocení zbraní tak, aby nemohly být znovu aktivovány a následně použity například při páchání trestné činnosti nebo teroristických útoků.

Při znehodnocení zbraně musí být například zajištěno, aby části zbraně a mechanismy umožňující střelbu nebylo možné od sebe oddělit a aby nebyl umožněn jejich vzájemný pohyb. U zbraně opatřené zásobníkem musí být zásobník trvale zajištěn proti vyjmutí. Současně musejí mít zbraně zaslepená připojovací místa hlavních částí zbraně přivařenou vložkou.

Nařízení kromě odborných postupů znehodnocení zbraní popisuje, jak se ze zbraně může stát exponát. Půjde o demilitarizovanou zbraň, jejíž hlaveň a pouzdro uzávěru je alespoň ze tří čtvrtin vyplněna betonem nebo polymerovou pryskyřicí. Nábojová komora zároveň musí mít napevno zavařenou ocelovou zátku.

Vládní nařízení reaguje na evropskou i tuzemskou legislativu. V Česku například začne platit zpřísněný zákon o střelných zbraních, který mimo jiné upřesňuje pravidla kontrol a zlepšuje spolupráci všech kontrolních institucí státu. Umožní také policii zadržet legálnímu majiteli zbraň přímo v jeho obydlí.

Muniční střelnice a trhací jámy

Materiál ministerstva vnitra je reakcí na výbuchy skladů s vojenským materiálem a municí ve Vrběticích na Zlínsku z roku 2014, při kterých zemřeli dva lidé.

Nový předpis pro munici zavádí minimální technické parametry pro provozování střelnic, trhacích jam a odpalovacích zařízení. Nyní je jejich provozování možné, pokud jsou splněny parametry pro běžnou střelnici.

"Technické parametry střelnice, na které může docházet k odpalování munice, jsou zásadně odlišné od technických parametrů běžné střelnice, na které dochází ke střelbě z běžných zbraní," stojí ve vládním materiálu.

Podle nových pravidel budou například muniční střelnice a trhací jámy muset mít výstražné cedule nebo zvukovou a světelnou signalizaci. Ohrožený prostor musí být zabezpečen například tunely, příkopy, stěnami nebo záchytnými zařízeními a lapači střel. Střelnice také mají mít kryty pro obsluhu. Trhací jámy pro ničení munice zase musejí být umístěny v uzavřeném terénu, tedy většinou ve výmolu, údolí či v lese a nesmějí mít kamenitý podklad.

Podklady pro vládu uvádějí, že je v Česku 21 subjektů, které mohou nakládat s municí. Čtyři z nich provozují střelnici, trhací jámu nebo zvláštní zařízení pro odpalování munice. Podle vládních podkladů některé objekty budou muset být upraveny, aby vyhovovaly novým požadavkům. To si vyžádá investice provozovatelů.

reklama