Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rusové chtěli zavraždit šéfa německého výrobce zbraní pro Ukrajinu

zbraně, ilustrační fotografie (Foto: Jay Rembert)
zbraně, ilustrační fotografie (Foto: Jay Rembert)
Foto: unsplash.com

Americké tajné služby začátkem letošního roku zjistily, že Rusko plánovalo zavraždit generálního ředitele německého výrobce zbraní Rheinmetall, který vyrábí dělostřelecké granáty a vojenská vozidla pro Ukrajinu. 

S odvoláním na pět nejmenovaných představitelů USA a Západu to dnes uvedla stanice CNN.

Spiknutí s cílem zavraždit šéfa Rheinmetallu Armina Pappergera bylo jedním ze série plánů ruské vlády na zabití čelních představitelů obranného průmyslu po celé Evropě, kteří podporovali vojenské úsilí Ukrajiny, cituje Reuters.

Když se o tomto spiknutí dozvěděli Američané, informovali německou stranu, jejíž tajným službám se podařilo Pappergera ochránit a spiknutí zmařit, uvádí CNN. Vysokopostavený představitel německé vlády podle zpravodajské stanice potvrdil, že Spojené státy v souvislosti se spiknutím Berlín varovaly.

Pappergerova společnost je největší a nejúspěšnější výrobce dělostřeleckých granátů ráže 155 milimetrů, které jsou pro Ukrajinu v opotřebovávací válce proti Rusku životně důležité.

Společnost v nadcházejících týdnech otevírá na Ukrajině závod na obrněná vozidla, přičemž podle jednoho zdroje obeznámeného s tajnými službami je tento krok pro Rusko hluboce znepokojující, píše CNN.

Témata:  Rusko zbraně

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 9:09

Vražda prostitutky v Hradci Králové objasněna. Pachatel má na svědomí i další útok

Policie ukončila vyšetřování případu loňské vraždy prostitutky čínské národnosti v Hradci Králové. Ukázalo se, že obviněný muž má na svědomí i další závažný trestný čin. V případě odsouzení mu hrozí až výjimečný trest. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.