Vláda ve Sněmovně neuspěla s novým památkovým zákonem

Návrh sepsalo ministerstvo kultury kvůli tomu, že nynější zákon z konce 80. let je překonaný.

Předloha by například upravila roli Národního památkového ústavu při povolování stavebních úprav památek nebo stavebněhistorické průzkumy, změnila by podmínky k vydávání oprávnění k restaurování a odlišila by záchranný a badatelský archeologický průzkum. Zakotvila by také účast spolků na ochraně architektonického dědictví.

Lepší postavení měli získat vlastníci nemovitostí v památkových rezervacích a zónách, které ale nejsou kulturními památkami. Nově měli dostávat příspěvky od státu podobně jako majitelé kulturních památek. Úřadům měla dát norma právo reagovat ze své moci při ohrožení kulturní památky. Změnit se měl i institut vyvlastnění, aby jej vůbec bylo možné využít.

Zákon by změnil také vyhlašování památkových rezervací nebo vydávání plánů ochrany památkových území. Podle vládního návrhu měla vzniknout rada pro koncepci památek světového dědictví a několik odborných poradních orgánů ministerstva kultury. Předlohou by navíc vznikl nový elektronický systém evidence památkového fondu.

Pro zamítnutí normy hlasovalo 84 ze 164 přítomných poslanců i z řad vládní ČSSD a hnutí ANO.

Část poslanců předloze vyčítala mimo jiné to, že nepřináší systémové změny a naopak zachovává nynější koncepci a neřeší kritizovanou dvojkolejnost památkové péče. Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) naopak o zákonu mluvil jako o celospolečensky potřebné normě, kterou podporuje řada významných subjektů působících v památkové péči. Kritici podle něho využívali často zavádějící a nepravdivá tvrzení.

Témata:  zákony,  Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky,  vláda,  Ministerstvo kultury České republiky