Zavedení základního nepodmíněného příjmu je v ČR kvůli ekonomické situaci nereálné

Základní nepodmíněný příjem je jednou z možných odpovědí na vzrůstající objem prací, které místo člověka dokážou provádět autonomní roboti. Jeho pozitivem by bylo zjednodušení administrativně náročného systému sociálního zabezpečení, uvedl Lukáš Hendrych z BDO.

Moderní variantu sociálního zabezpečení nyní podle něj testuje na 2000 občanech Finsko. Prvním státem, který by mohl základní nepodmíněný příjem uvést do praxe, by podle dostupných zpráv měla být Havaj. Švýcaři ho naopak v referendu odmítli.

"V případě ČR by bylo zavedení neefektivní, protože odstranění současného systému sociálního zabezpečení včetně důchodů a nezbytné administrativy by vygenerovalo pro jednoho občana měsíční částku, jež by nemusela dosahovat dnešní minimální mzdy. Je zde vysoká pravděpodobnost, že by dokonce byla pod úrovní životního minima," upozornil Hendrych.

"Pokud bychom v ČR zrušili všechny sociální dávky i důchody a nahradili je garantovaným příjmem ve stejné výši pro všechny, stačilo by to na 6000 Kč měsíčně na osobu, což je zhruba polovina průměrného starobního důchodu," vypočetl ekonom Deloitte David Marek.

Podle analytika společnosti Chytrý Honza Františka Bostla je garantovaný příjem utopie, která může vážně ohrozit tržní hospodářství. "Nejsem také zastáncem obav z robotizace," řekl ČTK. V Japonsku, které je v tomto ohledu roky napřed i proti USA, se podle něj žádná ze současných obav neprojevila. Naopak se tam projevuje problém demografie, který číhá na celou Evropu. "Pokud tedy chceme posílit náš sociální stát a podpořit životní úroveň obyvatelstva, uvítal bych spíše iniciativu spojenou s reformou sociálního systému v čele s tím penzijním. Robotizace není nepřítel či hrozba. Je to evoluce. Naši předci se stejně tak zbytečně obávali zavedení pásové výroby, dělby práce či vynálezu kola," podotkl.

Témata:  ekonomika,  sociální dávky,  důchody,  CZK (česká koruna)