reklama

"Mohli jsme hrát tu hru, která je podle mého názoru lehce pokrytecká, že bychom dávali nabídky a uprchlíky bychom přemisťovali na naše území. Oni by, jak se to stává v celé řadě členských států, přišli jedněmi dveřmi a odešli druhými," uvedl Chmelař k české pozici k systému kvót. "Nabízet něco, co situaci neřeší, se nám nezdálo adekvátní," dodal.

Evropská komise v úterý zahájila druhou fázi řízení proti Česku, Maďarsku a Polsku, které odmítají přijímat uprchlíky na základě stanovených kvót. Pokud tyto země do měsíce neukážou vůli plnit své povinnosti v souvislosti s přijímáním žadatelů o azyl podle kvót z Řecka a Itálie, mohl by spor skončit u soudu EU a případnou pokutou. Eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos ve čtvrtek trojici zemí vzkázal, že mají svými skutky ukázat, že věří v principy EU.

Systém povinných relokací byl schválen na podzim 2015. Státy EU se podle něj měly řídit dva roky. Chmelař řekl, že ani země, kterým mělo přesouvání běženců do jiných částí EU ulehčit, už kvóty nepovažují za hlavní nástroj řešení situace. "Dnes už Itálie i Řecko nemají relokační mechanismus pro lidi s uprchlickým statusem za svou prioritu," řekl. Důvodem je to, že většina lidí, kteří se hromadí na jejich pobřeží, nemá na status uprchlíka nárok. Proto Řecko a Itálie požadují především důslednou návratovou politiku a lepší kontrolu pobřežní hranice.

Přes Středozemní moře do Itálie připlouvají především lidé, kteří chtějí zlepšit svou ekonomickou situaci. "Ač ty lidi je možné pochopit, tak si musíme uvědomit, že v Africe je populace zhruba miliardy lidí, z nichž většina se má hůře než lidé v Evropě," uvedl Chmelař. "To nelze řešit tak, že budeme vytvářet nový režim pro tyto lidi," dodal. Snahou Evropy by podle něj měla být stabilizace Afriky. "Musí se to řešit rozvojovou pomocí a v některých případech i větší vojenskou kapacitou, protože často jde o nelegální skupiny pašeráků, kteří obhospodařují ty migrační trasy," dodal.

reklama