Srp nemůže být členem rady ÚSTR, podle senátorů nesplňuje podmínky. A Ovčáček obratem reaguje

Srpa do rady nominoval prezident Miloš Zeman, konečné rozhodnutí je však v rukou Senátu. Podle zákona člen rady ÚSTR nesměl být v minulosti členem Komunistické strany Československa (KSČ). Srp byl členem KSČ v roce 1968, a proto se podle komise nemůže o funkci ucházet.

Po jednání novinářům předseda komise Luděk Jeništa (za TOP 09) řekl, že podle komise kandidát prezidenta republiky Karel Srp nesplnil podmínku volitelnosti. Pro usnesení hlasovalo všech osm přítomných senátorů. Volba nového člena rady ÚSTR je v programu Senátu příští týden. Jeništa řekl, že ještě před hlasováním seznámí senátory a senátorky s usnesením komise. „Samotná volba by neměla vůbec proběhnout, pokud Senát vezme naše usnesení na vědomí," podotkl.

Přesto je prý možné, že se volba i přes jasné stanovisko komise konat bude. „Musím konstatovat, že by to nebyla volba podle zákona a byla by neplatná," dodal. Stejný názor vyjádřila senátorka ODS Daniela Filipiová. „Senát by se dostal do velmi nepříjemné situace, kdy by jeho jednání odporovalo zákonu," řekla novinářům.

Po jednání komise senátoři poukázali na to, že v návrhu od prezidenta bylo uvedeno, že Srp vyhovuje všem podmínkám, které zákon stanovuje pro výkon funkce. „Těžko konstatovat, že by kancelář prezidenta neznala zákon o ústavu (ÚSTR). Myslím, že moc dobře věděli, že je tam podmínka nečlenství. Přesto ho pan prezident navrhl," upozornil Jeništa. Senátor za ANO Peter Koliba vidí chybu u poradců prezidenta. „Je to spíše nedostatek jeho poradců a úředníků, kteří jsou zodpovědní za to, co mu předloží," řekl.

Mluvčí Zemana Jiří Ovčáček vyjádření senátní komise označil za totalitní kádrování a i přes rozpor se zákonem Srpovu nominaci hájí. „Podle této optiky by neprošla většina disidentů, kdy řada z nich byla v 50. a 60. letech členy KSČ," napsal Ovčáček na twitteru. Dodal, že Zeman Srpa navrhl kvůli tomu, že byl odvážný v době, kdy odvaha nebyla levná. „Novodobí kádrováci odvážní nejsou nikdy," dodal.

Sám Srp řekl České televizi, že zákon nezná a nepamatuje si, zda byl v KSČ. "Nepamatuji si, jestli jsem byl před 50 lety členem KSČ během pražského jara," řekl. "Ale jestli jsem byl, tak jsem na to hrdý," dodal. Zákonné podmínky pro členství v radě ÚSTR prý nezná. "Pak je ten zákon nevhodný nebo nepraktický," komentoval je. Není podle něj možné házet všechny bývalé členy KSČ do jednoho pytle.

Srp je zakladatelem Jazzové sekce, která se před listopadem 1989 podílela na vydávání legálních i zakázaných publikací. Jeho jméno figuruje v neoficiálních seznamech spolupracovníků StB, takzvaných Cibulkových seznamech. V prosinci 2000 Městský soud v Praze 1 rozhodl, že byl ve spisech StB evidován jako její spolupracovník neoprávněně a že se ministerstvu vnitra nepodařilo Srpovu spolupráci dokázat. V roce 2013 jej Zeman ocenil medailí Za zásluhy.

Srp je druhým kandidátem do rady ÚSTR, kterého prezident navrhl. Předchozí nominovaná Lenka Procházková sice požadavky zákona splnila, ale senátoři ji do funkce nezvolili. Počátkem roku prezident Zeman neprosadil Srpa do Etické komise pro ocenění účastníků protikomunistického odboje. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) tehdy odmítl jmenování spolupodepsat kvůli Srpovým stykům s komunistickou Státní bezpečností (StB).

Témata:  Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR),  Miloš Zeman,  Senát Parlamentu České republiky