Minimální mzda? Zaměstnavatelé požadují nastavení pravidel, skokové zvyšování odmítají

Skokové navyšování minimální mzdy podle firem neodpovídá vývoji ostatních výdělků a produktivity. ČTK to dnes sdělila Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy a Asociace malých a středních podniků. Podle zaměstnavatelů nynější výrazné zvyšování nejnižšího výdělku nepříznivě dopadne na nekvalifikované pracovníky v době, až se ekonomika dostane do útlumu.

O zvýšení minimální mzdy by vláda měla rozhodovat v pondělí. Koncem května se na částce nedohodla tripartita. Odbory požadovaly zvýšení od ledna o 1500 korun na 12.500 korun, podle zaměstnavatelů by to mělo být o 800 korun. Ministerstvo práce navrhuje přidání o 1200 korun. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) tento návrh podporuje.

Podle Hospodářské komory by Sobotkův kabinet o zvyšování minimální mzdy už rozhodovat neměl. „Skokové zvyšování minimální mzdy zaměstnavatelům škodí hned několikrát. Jednak jim znemožňuje přípravu podnikatelských plánů, ale také samozřejmě zdražuje cenu práce, která podléhá jedné z nejvyšších odvodových zátěží v zemích OECD," uvedla hospodářská komora. Pokud by podle ní minimální mzda vzrostla na 12.200 korun, mzdové náklady na jednoho zaměstnance s nejnižším výdělkem by se zvedly o víc než 19.000 korun ročně.

Pravidla pro zvyšování minimální mzdy žádají zaměstnavatelé už dlouhé roky. Firmy by tak podle nich předem věděly, jaké budou náklady. Podle podnikatelů by se přidávání mělo řídit růstem ekonomiky a vývojem průměrných mezd.

Podle prezidenta Asociace malých a středních podniků Karla Havlíčka má minimální mzda vliv na mzdu zaručenou a poté i průměrnou. Havlíček trvá na tom, aby nejnižší výdělek rostl podle dopředu domluvených pravidel a stanoveného vzorce. „Správná výše růstu minimální mzdy by byla o 600 korun. Pokud budeme zvyšovat více, doběhne nás to v době ekonomického útlumu. To se pak projeví tím, že na to nejvíce doplatí právě skupiny zaměstnanců s nejnižšími příjmy, jejichž další angažmá bude ve firmách velmi ohroženo," uvedl Havlíček.

S tím nesouhlasí odbory, ani ministerstvo práce. Už dřív uvedlo, že zvyšování minimální mzdy v minulosti místa neohrozilo a k vyšší nezaměstnanosti nepřispělo.

Podle komory by ale zaměstnavatelé museli vydat po případném zvýšení minimální mzdy o 1200 korun příští rok „za jednoduchou, nenáročnou a nekvalifikovanou práci" navíc dvě miliardy. Komora v prohlášení uvedla, že umělý tlak na zvyšování mezd přes minimální mzdu neodpovídá přirozenému růstu výdělků v českém hospodářství.

Svaz průmyslu a dopravy navrhuje růst minimální mzdy o 800 korun. Poukazuje na to, že vláda počítá i s vyšším růstem výdělků ve veřejném sektoru.

Témata:  minimální mzda,  vláda,  tripartita,  CZK (česká koruna)