reklama

Stěžovatelka změnila zaměstnání, ale krátce po nástupu k novému zaměstnavateli zjistila, že je těhotná a musela navíc nastoupit na nemocenskou z důvodu rizikového těhotenství. Zaměstnavatel s ní rozvázal pracovní poměr ve zkušební lhůtě, po 47 dnech, a okresní správa sociálního zabezpečení ženě sdělila, že na peněžitou pomoc v mateřství nemá nárok.

"Nárok na mateřskou vzniká nejdříve 8 týdnů před očekávaným datem porodu, pokud žena do nástupu na mateřskou dovolenou pracovala (měla nemocenské pojištění) nebo byla v tzv. ochranné lhůtě. Ta začíná běžet v případě, že ženě skončí pracovní poměr, a je dlouhá jako pracovní poměr, v němž těhotenství vzniklo," maximálně však 180 dnů, uvedla Šabatová na serveru ochrance.cz.

Stěžovatelce lékař orientačně určil datum vzniku těhotenství do doby začátku nového zaměstnání. Ochranná lhůta by tak v jejím případě trvala jen 47 dnů a nárok na mateřskou by jí nevznikl (kvůli přetržce mezi koncem ochranné lhůty a 8 týdny před porodem).

Podle dostupných lékařských poznatků sice nelze s dostatečnou přesností stanovit konkrétní den početí dítěte, ale ochránkyně upozornila, že podle odbornou medicínskou veřejností zastávaného názoru je směrodatné určení počátku těhotenství na základě prvního ultrazvukového vyšetření provedeného do 12. týdne těhotenství. Pokud by se tímto vyšetřením zjistilo, že žena otěhotněla dřív, než orientačně určil lékař, tedy už na konci předchozího pracovního poměru, zcela by to měnilo posouzení jejího nároku na mateřskou. Ochranná lhůta by se pak totiž počítala z předchozího zaměstnání a vzhledem k jeho délce by trvala až 180 dnů.

Stěžovatelka doplnila ultrazvukové vyšetření, které skutečně potvrdilo dřívější počátek těhotenství. Mohla tedy využít delší ochranné lhůty a okresní správa sociálního zabezpečení jí následně přiznala peněžitou pomoc v mateřství.

reklama