Šabatová se zlobí: Česko dlouhodobě nenaplňuje některé standardy lidských práv

Istanbulská úmluva z roku 2011 odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Státy se v ní zavazují k uzákonění opatření proti násilným výpadům a k prevenci, ale také k vyčlenění peněz na pomoc obětem i na práci s pachateli. ČR úmluvu podepsala v květnu 2016, musí ji ale ještě ratifikovat Sněmovna a Senát a podepsat prezident.

V Česku úmluva vyvolává silné emoce. Podle kritiků, k nimž patří konzervativci či katolická církev, není taková dohoda potřeba a postavila by muže a ženy proti sobě. Podle zastánců by naopak zdůraznila nepřijatelnost násilí a ukotvila poskytnutí pomoci.

Poslanecký návrh na vytvoření funkce ochránce práv dětí s vlastním úřadem posoudí Sněmovna, vláda se k němu nedávno postavila neutrálně. Se zřízením dětského ombudsmana počítá Úmluva o právech dítěte. Česko je jednou z posledních zemí, která ochránce práv dětí nemá. Na ochranu dětí se nyní zaměřuje zástupkyně ombudsmana. Podle Šabatové se ale navrhovaný zákon snaží v některých aspektech spíše nahradit veřejného ochránce práv, místo aby dětský ombudsman vznikl jako doplňující instituce.

Česku podle Šabatové také chybí instituce, jež by dlouhodobě a systematicky sledovala dětská práva ve všech oblastech a dávala doporučení vládě či Parlamentu. Ombudsman podle ní tak široký mandát nemá. České republice je také dlouhodobě vytýkán problém fyzického trestání děti, neexistuje explicitní zákaz fyzických trestů, zmínila Šabatová.

Bývalá ombudsmanka kritizovala také přeplněnost českých věznic nebo to, že současný veřejný ochránce práv Stanislav Křeček nepovažuje za důležité téma diskriminaci některých skupin obyvatel.

Postup českého státu při koronavirové krizi zhodnotila Šabatová jako správný, ačkoli se vláda nevyhnula procesním problémům. Na ty ale podle ní vhodně zareagovaly soudy.

Právnička Šárka Homfray poukázala na problematiku agenturního zaměstnávání, které je podle ní často spojeno s organizovanou kriminalitou, korupcí, někdy i s obchodováním s lidmi. Změny právní úpravy podle ní nejspíš nebyly dostatečné a bude nutné zvážit další regulaci a účinnější kontrolu v oblasti. Homfray též uvedla, že institut práce na dohody o pracovní činnosti či o provedení práce je v Česku nadužívaný.

Zpráva Social Watch 2020 monitoruje dodržování cílů udržitelného rozvoje OSN. Koalice Social Watch v ČR od roku 2008 zastřešovala experty a expertky, od roku 2015 pak funguje jako samostatná organizace. Sdružuje devět českých organizací, mezi nimi je třeba Fórum 50%, Ekumenická akademie, Educon či Nesehnutí.

Témata:  Anna Šabatová,  lidská práva,  Istanbulská úmluva,  Česká republika