Praha - Přeměna veřejnoprávní České televize na státní instituci a její financování ze státního rozpočtu by znamenalo zvýšení vlivu politických stran na chod ČT. Vyplývá to z vyjádření mediálních odborníků pro ČTK. Většina demokratických zemí koncept státních médií opustila, upozorňují experti.
Reagovali tak na středeční výrok prezidenta Miloše Zemana, že ČT by neměla být veřejnoprávní, ale státní institucí. Místo koncesionářských poplatků by se peníze na její provoz braly ze státního rozpočtu.
"V naprosté většině demokratických států světa se dávno opustil koncept státních médií a existují v nich média veřejné služby, která jsou financovaná buď koncesionářskými poplatky jako Česká televize a Český rozhlas, nebo příspěvky z různých nadací a finančními dary," uvedl mediální odborník Jan Potůček. Rozdíl mezi státní a veřejnoprávní televizí je podle něj v tom, že státní televize je pod přímou kontrolou politických stran, které jsou momentálně u moci, a ty na ni mají bič v podobě schvalování jejího rozpočtu. "Mohly by pak dosazovat a odvolávat generálního ředitele a přímo kontrolovat zpravodajství," upozornil.
Podle provozovatele serveru o médiích Borovan.cz Aleše Borovana by prezidentův návrh nepřinesl příliš velký posun od současnosti. "ČT je již nyní placena z daně, které se říká koncesionářský poplatek. ČT je již nyní kontrolována politickými stranami prostřednictvím rady ČT, která je volena poslanci. Jediný efekt placení Kavčích hor přímo ze státního rozpočtu by bylo, že by se k lizu mohla dostat ještě jiná parta než doposud. Jiná věc je, že spojením ČT a ČRo by skutečně mohlo dojít k významným úsporám, ale to je věc na seriózní debatu, ne na výkřiky Miloše Zemana," řekl ČTK.
Provoz ČT a Českého rozhlasu stojí koncesionáře ročně zhruba 7,2 miliardy korun.
Témata: Česká televize, Miloš Zeman
Související
23. listopadu 2024 22:06
21. listopadu 2024 13:43
13. listopadu 2024 15:51
12. listopadu 2024 9:59
9. listopadu 2024 21:58
6. listopadu 2024 21:09
