Praha - Loni Česko poskytlo Jordánsku humanitární pomoc 75 milionů korun, dlouhodobě se její rozsah zvyšuje. Peníze pomáhají tisícům uprchlíků ze Sýrie, kteří tak mají menší motivaci pokračovat v cestě dál do Evropy. Uvedl to v rozhovoru s ČTK český velvyslanec v Jordánsku Petr Hladík.
"Hlavní objem pomoci ve výši 40 milionů korun směřoval v minulém roce do uprchlického tábora Azrak, který je druhý největší v Jordánsku," řekl Hladík. Peníze posloužily k obnově poničených ubytovacích kapacit v táboře. "Projekt byl natolik úspěšný, že v letošním roce se k němu přidala i německá vláda," podotkl velvyslanec.
Dalších 25 milionů korun Česko loni využilo v rámci programu MEDEVAC, který je zaměřený na lékařskou pomoc obětem konfliktů, zejména dětem. Hladík podotkl, že zatímco v době jeho nástupu na ambasádu v roce 2013 v rámci programu letělo šest syrských dětí z jordánských uprchlických táborů na operaci do Česka, nyní čeští lékaři pracují přímo na místě a dokážou ošetřit kolem tisícovky pacientů.
"Místo toho, abychom vozili jednotky lidí do České republiky, tak jsme zjistili, že bude daleko efektivnější vozit české lékaře do Jordánska, kde budou operovat přímo v místě. A musím říct, že jsem na české lékaře opravdu hrdý, protože všechny ty operace jsou úspěšné. Lékaři dělají skvělou práci, zvedají povědomí o České republice," řekl Hladík.
Česká humanitární pomoc slouží také integraci syrských uprchlíků do jordánské společnosti, když diplomacie připravuje výuční programy nebo pomáhá budovat sportoviště. "Důvod toho všeho je jednoduchý. Kromě toho otvírání dveří byznysu tím snižujeme migrační potenciál těch lidí. Přišli do Jordánska a v případě, že tam jsou rok bez elektřiny, bez zdravotní péče, tak logicky začnou přemýšlet, kam se posunou dál," řekl velvyslanec.
Ekonomická stránka věci ale také má význam. Loni dosáhl český vývoz do Jordánska 1,4 miliardy korun, meziročně vzrostl o 62 procent. "To je moje odpověď na to, jestli humanitární a rozvojová spolupráce má smysl," řekl Hladík.
Hladík z vlastních rozhovorů s lidmi v uprchlických táborech ví, že se Syřané chtějí vrátit do vlasti. "Pro hlavu rodiny, pro arabského muže, je být závislý na pomoci strašně ponižující situace. On opravdu netouží odjet do Německa nebo zůstat v Jordánsku. Chce se vrátit tam, kde to zná, kde je to pro něho domov, kde má respekt, rodinu, klan," řekl.
Témata: Jordánsko, uprchlické tábory, diplomacie, uprchlíci
Související
18. listopadu 2023 12:54
15. září 2022 11:27
27. června 2022 21:55
10. prosince 2021 13:57
27. prosince 2020 19:50
23. února 2020 15:54
