Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi nechtějí platit víc za šetrnější výrobu elektřiny, ukázal průzkum

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Radek Sycha, EuroZprávy.cz

Praha - Výroba elektřiny z uhlí není podle většiny Čechů šetrná k přírodě, ale dát peníze na obnovitelné zdroje lidé nechtějí. Vyplývá to z květnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Uhlí označili účastníci průzkumu za nejméně šetrný k přírodě ze zdrojů pro výrobu elektřiny či tepla. Na druhém místě skončilo štěpení jádra. Přitom z uhlí a jaderného paliva se v Česku vyrobí většina elektřiny.

Podle údajů Energetického regulačního úřadu mělo uhlí loni na celkové hrubé výrobě elektřiny, do které se započítává i elektřina spotřebovaná při výrobě, podíl přes 50 procent a jádro zhruba 29 procent.

Jen asi 11 procent vyrobené elektřiny pocházelo v roce 2016 z obnovitelných zdrojů, jako jsou voda, sluneční záření, vítr, bioplyn nebo biomasa. Nejvíce je při výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů využíván bioplyn.

Ale přestože v průzkumu CVVM označili lidé slunce, vodu a vítr za zdroje nejšetrnější k přírodě, dvě třetiny Čechů považují za nepřijatelné, aby se zvyšovaly kvůli podpoře obnovitelných zdrojů ceny energií.

V tom, zda by mohly obnovitelné zdroje nahradit ty klasické, jako je uhlí, se lidé podle průzkumu neshodnou. To, že je možné klasické zdroje nahradit, uvedlo 45 procent dotázaných, ale přesně stejný podíl lidí má opačný názor. CVVM provádělo průzkum od 5. do 18. května. Zúčastnilo se ho 1019 obyvatel České republiky starších 15 let.

Témata:  Češi elektrárny elektřina energetika

Související

Aktuálně se děje

14. února 2026 15:21

Významný moment pro Česko: Zelenskyj na MSC poděkoval Pavlovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na bezpečnostní konferenci v Mnichově s projevem, ve kterém se zaměřil na paralely mezi současnou ruskou agresí a historickými událostmi 20. století. Varoval, že ruský prezident Vladimir Putin se pokouší o scénář velmi podobný tomu z roku 1938. Podle Zelenského doufá Kreml v to, že si podmaní část Ukrajiny stejně, jako tehdy nacistický diktátor Adolf Hitler získal část Československa díky Mnichovské dohodě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ministr zahraničí Petr Macinka a bývalá šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová

Macinka se postaral o mezinárodní ostudu. Namazal si ho na chleba, komentují politici jeho hádku na MSC

Sobotní večerní program Mnichovské bezpečnostní konference vyvrcholil prestižní panelovou diskuzí, která se věnovala hlubokému rozkolu uvnitř západní společnosti. Hlavními aktéry ostré názorové výměny se stali ministr zahraničí Petr Macinka a bývalá šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová. Tématem nebyla jen bezpečnostní situace, ale především střet mezi konzervativním viděním světa a progresivismem, který podle Macinky v posledních letech ovládl veřejný prostor na Západě.