Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi nechtějí platit víc za šetrnější výrobu elektřiny, ukázal průzkum

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Radek Sycha, EuroZprávy.cz

Praha - Výroba elektřiny z uhlí není podle většiny Čechů šetrná k přírodě, ale dát peníze na obnovitelné zdroje lidé nechtějí. Vyplývá to z květnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Uhlí označili účastníci průzkumu za nejméně šetrný k přírodě ze zdrojů pro výrobu elektřiny či tepla. Na druhém místě skončilo štěpení jádra. Přitom z uhlí a jaderného paliva se v Česku vyrobí většina elektřiny.

Podle údajů Energetického regulačního úřadu mělo uhlí loni na celkové hrubé výrobě elektřiny, do které se započítává i elektřina spotřebovaná při výrobě, podíl přes 50 procent a jádro zhruba 29 procent.

Jen asi 11 procent vyrobené elektřiny pocházelo v roce 2016 z obnovitelných zdrojů, jako jsou voda, sluneční záření, vítr, bioplyn nebo biomasa. Nejvíce je při výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů využíván bioplyn.

Ale přestože v průzkumu CVVM označili lidé slunce, vodu a vítr za zdroje nejšetrnější k přírodě, dvě třetiny Čechů považují za nepřijatelné, aby se zvyšovaly kvůli podpoře obnovitelných zdrojů ceny energií.

V tom, zda by mohly obnovitelné zdroje nahradit ty klasické, jako je uhlí, se lidé podle průzkumu neshodnou. To, že je možné klasické zdroje nahradit, uvedlo 45 procent dotázaných, ale přesně stejný podíl lidí má opačný názor. CVVM provádělo průzkum od 5. do 18. května. Zúčastnilo se ho 1019 obyvatel České republiky starších 15 let.

Témata:  Češi elektrárny elektřina energetika

Související

Aktuálně se děje

5. září 2025 18:01

Tragédie: Kobzovi uhynuli psi v autě

Poslanec Jiří Kobza, který je na kandidátce hnutí Stačilo!, promluvil o smrti dvou psů, kteří patřili jeho rodině. Přiznal, že dalmatini uhynuli jeho chybou, protože je nechal v odstaveném autě na slunci. Případem se už začala zabývat policie.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

PPF

Petr Kellner junior: Nový český miliardář se chce osamostatnit

Třiatřicetiletý Petr Kellner junior se rozhodl pro zásadní krok. Po odchodu ze skupiny PPF, kterou založil jeho otec, získal v rámci dědického vyrovnání 1,8 miliardy eur, v přepočtu zhruba 44 miliard korun. Tímto obchodem s Renátou Kellnerovou a svými nevlastními sestrami se vydává na vlastní podnikatelskou dráhu a chce prorazit s vlastní byznysovou vizí.