Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jak volí Češi? Většina vybírá stranu až v týdnu před volbami

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Praha - Šest z deseti voličů (59 procent) se podle agentury STEM/MARK rozhoduje pro konkrétní stranu týden před volbami, čtvrtina den před hlasováním. Na základě kampaně se rozhodují jen čtyři procenta respondentů. Četbu volebních programů uvádějí dvě třetiny dotázaných, věnují jim asi půl hodiny.

"Jeden z devíti voličů dokonce přiznává, že se v minulosti rozhodnul až přímo u volební urny. Tuto skutečnost přiznávají častěji pravicově smýšlející lidé," uvedla agentura. Mezi nerozhodnuté voliče patří podle ní častěji ženy, lidé hlásící se k politickému středu a ti, kteří nesledují předvolební průzkumy.

Především konkrétními návrhy a politickým programem zdůvodnilo svůj výběr 47 procent dotázaných, a to hlavně voliči levice z menších měst. Dalších 29 procent se orientovalo podle osobností strany a 22 procent - zejména pravicově orientovaní vysokoškoláci a obyvatelé Prahy - podle jejího ideového zaměření.

Čtvrtina dotázaných uvedla, že čte volební programy více stran, dvě pětiny si pročtou alespoň v omezené míře program strany, pro kterou se rozhodly. Zbývajících 36 procent politické programy nečte. "Domníváme se, že ačkoli se voliči často odvolávají na širší program, na mysli mají spíše nějaký zástupný symbol ve formě agitačního hesla či konkrétního slibu," uvedl Jan Burianec ze společnosti STEM/MARK. Mezi důvody nezájmu o volební programy patří kromě znechucení politikou také jejich obsáhlost a nepřehlednost, nedostatek času i nezájem o volby.

Volební průzkumy sleduje podle agentury polovina voličů, častěji muži, lidé ve věku od 45 do 60 let, vysokoškolsky vzdělaní a pravicově smýšlející.

Témata:  průzkumy volební kampaň Češi volby 2017 volby

Související

Aktuálně se děje

9:02

Ukrajina může poprvé použít ATACMS a Storm Shadow na ruském území. Změní tak průběh války?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vláda ČR

Sport dostane stovky milionů na obnovu po povodních, rozhodla vláda

Národní sportovní agentura dostane 850 milionů korun na pomoc sportovním organizacím, jejichž majetek zničily či poškodily zářijové povodně. Uvolnění peněz z rozpočtové rezervy schválila vláda středečním jednání. Odsouhlasila také další rozšíření pomoci českým exportérům obchodujícím s Ukrajinou, poskytované formou pojištění vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společností a schválila i spuštění úvěrového programu Národní rozvojové banky pro podnikatele postižené povodněmi.