reklama

"Jeden z devíti voličů dokonce přiznává, že se v minulosti rozhodnul až přímo u volební urny. Tuto skutečnost přiznávají častěji pravicově smýšlející lidé," uvedla agentura. Mezi nerozhodnuté voliče patří podle ní častěji ženy, lidé hlásící se k politickému středu a ti, kteří nesledují předvolební průzkumy.

Především konkrétními návrhy a politickým programem zdůvodnilo svůj výběr 47 procent dotázaných, a to hlavně voliči levice z menších měst. Dalších 29 procent se orientovalo podle osobností strany a 22 procent - zejména pravicově orientovaní vysokoškoláci a obyvatelé Prahy - podle jejího ideového zaměření.

Čtvrtina dotázaných uvedla, že čte volební programy více stran, dvě pětiny si pročtou alespoň v omezené míře program strany, pro kterou se rozhodly. Zbývajících 36 procent politické programy nečte. "Domníváme se, že ačkoli se voliči často odvolávají na širší program, na mysli mají spíše nějaký zástupný symbol ve formě agitačního hesla či konkrétního slibu," uvedl Jan Burianec ze společnosti STEM/MARK. Mezi důvody nezájmu o volební programy patří kromě znechucení politikou také jejich obsáhlost a nepřehlednost, nedostatek času i nezájem o volby.

Volební průzkumy sleduje podle agentury polovina voličů, častěji muži, lidé ve věku od 45 do 60 let, vysokoškolsky vzdělaní a pravicově smýšlející.

reklama