Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Změna životního stylu má vliv na naše zdraví. Krátkozraká bude v roce 2050 téměř polovina lidstva

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Praha - Krátkozraká bude v roce 2050 téměř polovina lidstva, ve střední Evropě přes 54 procent obyvatel. V Česku je krátkozrakost, tedy zhoršené vidění do dálky, diagnostikována zhruba u pětiny populace. Důvodem je dle odborníků hlavně změna životního stylu. Onemocnění je možné upravit brýlemi, kontaktními čočkami nebo laserovou operací.

Podle odhadů odborníků, kteří vycházeli ze 145 studií publikovaných od roku 1995, by mělo být krátkozrakých asi 4,75 miliardy lidí. Miliarda z nich bude kvůli silné krátkozrakosti v případě jejího neléčení ohrožená slepotou. Vyplývá to z australsko-singapurské studie publikované v odborném časopise Ophtalmology.

Největší nárůst je u lidí ve městech, na venkově potřebuje korekci zraku do dálky jen necelých pět procent lidí. Podíl nemocných se liší v různých oblastech světa. Nejčastější je u mladých lidí ve východní Asii, v Číně byl už v roce 1930 jejich podíl odhadován na 70 procent. V Šanghaji je to v současné době až 90 procent.

Členové domorodých kmenů v Africe či Latinské Americe nemají problémy s viděním do dálky ani ve stáří. Zrak si udržují pohybem očí v přírodě a pohledy na vzdálený obzor. Naopak dlouhodobé čtení a práce na krátkou vzdálenost, která je typická pro západní společnost, vyžaduje ostrý obraz do blízka.

Podle Jany Mikšovské z oční kliniky DuoVize dochází u krátkozrakých ke zmenšení svalu, který má na starost zaostřování oka. "Jako následek nevzniká při práci do blízka ostrý obraz. Opětovně to může vést k progresi krátkozrakosti. Některé teorie také zmiňují vliv nitroočního tlaku na prodlužování očního bulbu, což také může být důvodem nárůstu krátkozrakosti," vysvětlila.

Témata:  zdraví život lidé

Související

Aktuálně se děje

9:02

Ukrajina může poprvé použít ATACMS a Storm Shadow na ruském území. Změní tak průběh války?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vláda ČR

Sport dostane stovky milionů na obnovu po povodních, rozhodla vláda

Národní sportovní agentura dostane 850 milionů korun na pomoc sportovním organizacím, jejichž majetek zničily či poškodily zářijové povodně. Uvolnění peněz z rozpočtové rezervy schválila vláda středečním jednání. Odsouhlasila také další rozšíření pomoci českým exportérům obchodujícím s Ukrajinou, poskytované formou pojištění vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společností a schválila i spuštění úvěrového programu Národní rozvojové banky pro podnikatele postižené povodněmi.